trip droga cena

Using ‘trip killers’ to cut short bad drug trips is potentially dangerous

Professor of Neuropharmacology, University of Central Lancashire

Disclosure statement

Colin Davidson has previously received funding from the National Institute on Drug Abuse (NIH, USA) and the European Community for projects related to stimulant drug abuse and novel psychoactive compounds respectively. He is currently a paid consultant with the Defence Science Technology Laboratory (MOD) working on new psychoactive compounds.

University of Central Lancashire provides funding as a member of The Conversation UK.

View all partners

As interest in psychedelics has grown, so has interest in ways to end a bad trip. Recent research reveals that people are giving potentially dangerous advice on social media on how to stop a trip that is less than pleasurable.

Psychedelics cause changes in a person’s perception of reality. One of the earliest descriptions of a psychedelic experience in western literature can be found in Aldous Huxley’s 1953 book The Doors of Perception . Huxley describes mostly beautiful visions while tripping on mescaline.

And then there were the Beatles seeing “tangerine trees” and “marmalade skies” and “a girl with kaleidoscope eyes”.

The last few years have seen a resurgence of illicit use, not only of established psychedelics, such as LSD and magic mushrooms (psilocybin), but also of the novel psychoactive substances that are psychedelics, such as AMT, 5-MeO-DALT, mCPP and methoxetamine.

There is also renewed interest in studying these drugs as treatments for mental health conditions, such as post-traumatic stress disorder (PTSD) and depression. Even a single dose of these drugs appears to have long-term therapeutic effects.

But not all trips are pleasurable. Research shows that if someone is in a bad mood or depressed then they are more likely to have a bad trip , as are people who take too high a dose.

This sort of experience might include extreme fear, time standing still and mood swings. Very high doses of LSD can also cause agitation, vomiting, high blood pressure, hyperthermia and other nasty side-effects. But at regular doses, psychedelics are relatively safe .

To mitigate against bad trips, people will often take the drug in a relaxing and safe environment, and they might include a friend, or “trip sitter” to look after them for the duration of the trip. This was a common practice in the 1960s among people taking psychedelics.

Trip killers

More recently, though, some psychedelic users have been turning to “trip killers” to end a bad trip. These are drugs that can either block the direct effects of the psychedelic or simply reduce the anxiety associated with a bad trip.

Few clinical studies have examined trip killers, but one has found that ketanserin – a drug used to treat high blood pressure – reverses the psychedelic effects of LSD.

A recent article in the Emergency Medical Journal analysed posts on Reddit about trip killers. The researchers found 128 threads with 709 posts from 2015 to 2023.

Trip killers were discussed most often for LSD (235 posts), magic mushrooms (143 posts) and MDMA (21 posts). The most commonly suggested trip killer was Xanax (an anxiolytic) followed by quetiapine (an antipsychotic), trazodone (an antidepressant) and diazepam (an anxiolytic). Alcohol, herbal remedies, opioids, antihistamines, sleep medication and cannabinoids were barely mentioned.

Receptor blocking

LSD and magic mushrooms create their effects by activating certain proteins in the brain. These are called 5-HT2A receptors and are usually activated by the neurotransmitter serotonin (5-HT). There are 14 known 5-HT receptors, but psychedelics have specific activity at only the 5-HT2A subtype.

To kill a trip then, one simply has to give the drug user another drug that blocks (rather than activates) the 5-HT2A receptor. Many prescription drugs can do this and they tend to be antipsychotic drugs .

Quetiapine from the list above is one popular example, while another antipsychotic, olanzapine, was mentioned in 14 posts in that study. Similarly, the atypical antidepressants trazodone and mirtazapine also block the 5-HT2A receptor.

One can think of these trip killers as working in the same way that naloxone would be used for heroin or fentanyl overdose. These drugs activate mu opioid receptors in the brain, while naloxone blocks these receptors. Naloxone is therefore used to treat life-threatening respiratory depression from opioid overdose.

Another option for the psychedelics would be to decrease the anxiety associated with the trip by taking anxiolytics, such as benzodiazapines – alprazolam (Xanax) and diazepam (Valium) being the most popular in the posts analysed above. These would also help the drug taker to fall asleep.

Some of the trip-killing drug doses suggested in the Reddit posts were high. For example, quetiapine was suggested to be used at 25mg to 600mg, but clinical guidance for these drugs suggests a single dose of up to 225mg.

The doses suggested on Reddit for alprazolam are 0.5mg to 4mg but the clinically suggested maximum dose is usually 2mg to 3mg. Four milligrams could cause low blood pressure, oversedation and respiratory depression. Unfortunately, benzodiazepines are also highly addictive and can lead to overdose deaths.

People who turn up at A&E suffering from a bad trip or overdose of a psychedelic will be reassured in a calm environment. If that doesn’t work, they are likely to be given an antipsychotic or low-dose benzodiazepine, at a clinically advised dose.

Read more: A brief history of drug-fuelled combatants

• War on Drugs
• Psychedelics
• Richard Nixon

Dean (Head of School), Indigenous Knowledges

Business Improvement Lead

Senior Research Fellow - Curtin Institute for Energy Transition (CIET)

Laboratory Head - RNA Biology

Head of School, School of Arts & Social Sciences, Monash University Malaysia

LSD (trip) – simptomi, posljedice uzimanja i liječenje

• 2 komentara
• 5 min čitanja

• Marija Šimunić

mag. psych.

LSD, trip, acid ili lizergid  (C20H25N3O) je halucinogen s najjačim djelovanjem, odnosno polusintetska psihodelična droga koja se sintetizira iz lizerginske kiseline dobivene iz plijesni s raži. Postao je popularan šezdesetih godina prošlog stoljeća, a čini se da mu posljednjih godina popularnost ponovo raste.

Halucinogeni

Halucinogeni su vrlo velika skupina dugo poznatih prirodnih i sintetičkih supstanci. Koriste se već stotinama godina. Naime, mnogi umjetnici su ih koristili kako bi pronašli inspiraciju, liječnici kao lijekove, a mnogi drugi samo kao način kako bi promijenili svoje viđenje svijeta koji ih okružuje.

Obilježja halucinogena

Termin halucinogeni označava kemijski i farmakološki heterogenu skupinu supstanci koje uzrokuju poremećaje percepcije ( halucinacije ) i mentalno stanje nalik psihozi . Moguća je pojava sinestezije osjeta , odnosno probuđivanja i miješanja svih osjeta nakon što je samo jedan osjet doista stimuliran (npr. čujemo boje, osjećamo zvukove itd.).

Iako ne izazivaju apstinencijske smetnje, ove supstance dovode i do promjena raspoloženja , poremećaja mišljenja i psihotičnih stanja . Također je povećana društvenost uz osjećaj blizine i povezanosti s drugim ljudima, stoga se ove supstance često nazivaju „klupskim drogama“ . Osim supstanci koje se mogu pronaći u prirodi (npr. meskalin), također su prisutni polusintetski kao što je LSD i sintetski spojevi kao što je MDA.

LSD – nekad i danas

LSD (lizergid) pripada skupini derivata triptamina . Njegove učinke je slučajno otkrio švicarski kemičar Albert Hofmann . Međutim, tijekom pedesetih i šezdesetih godina 20. stoljeća, LSD su u terapijske svrhe koristili brojni psihijatri za liječenje svojih bolesnika. No, rezultati liječenja nisu bili učinkoviti te je ovakvo terapijsko liječenje ukinuto.

U današnje vrijeme zlouporaba LSD-a je rekreativnog tipa i to u niskim dozama. Srećom, čini se da su se brojna iskustva i sve veće znanje o učincima droga proširili među ljudima te rezultirali smanjenim uzimanjem ove droge.

Claviceps purpurea ili Ipomoea purpurea

LSD-u slično halucinatorno djelovanje uzrokuju i sjemenke slaka Ipomoea purpurea , odnosno na engleskom “morning glory ” jer sadrže LSD-u srodne tvari: lizergol, amid d-lizergične kiseline i amid d-izolizergične kiseline. Te sjemenke korištene su, a i danas se koriste, u nekim kulturama tijekom religijskih ceremonija.

Sukladno tome, Hoffman je šezdesetih godina identificirao psilocin i njegov fosfatni ester – psilocibin iz halucinogene gljive Psilocybe mexicana koju su američki Indijanci koristili u religijske svrhe i nazivali svetom ili magičnom. Specifično svojstvo te gljive je da mijenja boju klobuka ili stabljike u plavu ili plavozelenu uslijed dodirivanja ili pak od stajanja, a raste u podnožju drveća ili trulim panjevima.

LSD – nabava

LSD se proslavio zahvaljujući činjenici da se može proizvesti bez odličnog poznavanja kemije. Nažalost, upravo zbog toga je ova supstanca postala jedna od najpopularnijih i najprofitabilnijih droga današnjice čija je nabava postala lako dostupna i prisutna na raznim mjestima. 

Konzumacija LSD-a

LSD se prvenstveno unosi oralno i to u vidu tableta , želatine , natopljenog papira ili naljepnica , a osim toga možda se miješati s duhanom i pušiti ili pak unositi intravenski u vrlo malim količinama. Najčešće ga koriste odrasli u dobi između 18 i 25 godina starosti.

Posljedice konzumacije LSD-a

LSD je najsnažniji znani halucinogen te su čak i niske doze uzete peroralno dovoljne za uzrokovanje značajnog štetnog učinka. Dvostruko veća doza može uzrokovati halucinatorno stanje u trajanju i do 12 sati.

Dugotrajne posljedice konzumacije LSD-a uključuju povećani rizik razvoja psihoze , deluzije , paranoju, poremećaje raspoloženja te HPPD (stanje u kojem se osoba često prisjeća osjećaja i događaja iz prošlih tripova te koje može rezultirati anksioznošću ).

S druge strane, posljedice mogu biti i prolazne i kratkotrajne , kao što su panični napadaji , strah, hladnoća, mučnina i povraćanje . 

Iako su mišljenja podijeljena, znanstveni nalazi pokazuju da se LSD ne smatra drogom koja izaziva psihičku ovisnost , a niti fizička ovisnost dosad nije zabilježena. No, to ne umanjuje štetnost i opasnost ove droge.

Zbog brze apsorpcije LSD-a kroz gastrointestinalni sustav, simptomi se javljaju unutar pola sata . Čak i učinci malih doza uzrokuju promjene autonomnog živčanog sustava te promjene raspoloženja.

Simptomi konzumacije LSD-a

Simptomi konzumacije ove droge su zaista različiti, ali oni najčešći su:

• pojačano znojenje ,
• proširene zjenice,
• mučnina i povraćanje ,
• gubitak apetita ,
• promjene raspoloženja,
• poremećaji percepcije,
• halucinacije ,
• dezorijentacija,
• otežan i nejasan govor,
• tahikardija (ubrzan rad srca),
• povišeni krvni pritisak,
• midrijaza (povećanje zjenica),
• hipertermija.

Vizualni simptomi

Učinak LSD-a na percepciju takav je da dovodi do izobličenja podražaja iz okoline . Najčešće se javljaju vizualni simptomi, primjerice zamućeni vid , kao i promijenjen  doživljaj dubine i daljine . Predmeti u okruženju mogu se doživjeti kao neobično intenzivni u boji, obliku i veličini.

Česte  su vidne , taktilne , okusne i olfaktorne halucinacije . Nakon euforičnog stanja karakteriziranog intenzivnom percepcijom te nakon prestanka toksičnih učinaka, realnost se često doživljava dosadnom i nezanimljivom.

Individualne razlike u doživljavanju simptoma

Iako neki dožive stanje uzbuđenja i aktivnosti , drugi mogu postati mirni, tihi i pasivni te se povlačiti iz okoline. Promjene raspoloženja variraju od anksioznosti do ekstaze , ali najčešće je opisivan osjećaj euforije sa simptomima uzbuđenosti. Također se mogu pojaviti psihoza , paranoidna stanja ili depresija .

LSD i shizofrenija

S obzirom na to da su simptomi LSD-a različiti kod mnogobrojnih korisnika, dugotrajna prisutnost određenih simptoma (npr. halucinacije) može ukazivati na razvoj određenih psihičkih bolesti koje su dotad bile zanemarene ili skrivene (npr. shizofrenija ).

Međutim, ne postoji niti jedan medicinski dokaz koji potvrđuje činjenicu da LSD može izvorno izazvati shizofreniju upravo iz razloga jer simptomi ipak nakon nekog vremena nestanu ili ljudi prestanu konzumirati LSD, te su mišljenja oko takvih posljedica uglavnom podijeljena i previše subjektivna.

Stoga, ako je osoba u rizičnoj skupini onih koji mogu razviti shizofreniju , to će se vjerojatno dogoditi i bez konzumacije LSD-a, ali svakako puno brže i opasnije uz nju. 

Loš trip ili „bad trip“ iskustva

Loš trip opisuje stanje zastrašujućih iluzija i panike koje se može doživjeti umjesto ugodnih halucinacija i povišenih emocija. To iskustvo često prati strah od ludila . Spontano ponovno javljanje simptoma može se manifestirati u obliku blage konfuzije pa sve do ponavljanih pojava slika iz prethodnih stanja pod utjecajem LSD-a.

Liječenje od ovisnosti LSD-a

Konzumenti ove droge dolaze u kontakt sa zdravstvenom službom u slučaju akutnog predoziranja , paničnih reakcija za vrijeme intoksikacije ili zbog epizoda ponovnog proživljavanja prethodnih intoksikacija. Treba uzeti u obzir da je kod većine bolesnika praktički već došlo do potpune apsorpcije droge u trenutku kontakta s hitnom medicinskom službom.

Preporučuje se primjena antipsihotika zbog halucinacija i psihoze . Stavljanje bolesnika u zatamnjenu, mirnu i tihu prostoriju, kao i pomoć pri orijentiranju u vremenu i prostoru također pomaže pri smirivanju bolesnika kojem je potrebno osigurati skrb sve dok simptomi nestanu u potpunosti.

Za vas izdvajamo

People pleaseri: Tko su i kako ih prepoznati?

• 4 min čitanja
• halucinacije
• promjena raspoloženja
• psihologija
• tahikardija

Podijelite članak

Prev-Centrum

Prev-centrum, z.ú..

• ambulance: 233 355 459
• prevence: 242 498 335
• služby pro děti a mládež: 242 498 334

LSD a jiné halucinogeny

Skupina drog: Jedná se o skupinu látek, jejichž společným jmenovatelem je schopnost změny vědomí a vnímání. Mezi halucinogeny patří psychedelika, drogy s disociativním účinkem a delirogeny. Nejčastěji slýcháme o zástupcích psychedelik.

Zástupci:  Mezi nejznámější zástupce psychedelik patří LSD, psilocybin (obsažený v halucinogenních houbách), LSA (tzv. havajská růže), DMT, mezkalin a další. Mezi disociační látky patří mimo jiné ketamin či PCP, zástupci delirogenů jsou například Rulík zlomocný či Durman obecný. Mezi halucinogeny můžeme zařadit například i MDMA, která má kromě stimulačních a empatogenních účinků také účinky halucinogenní, nebo třeba konopné drogy, u nichž hovoříme o halucinacích hlavně v souvislosti s vysokými dávkami či ve smyslu pozměněného vnímání času nebo prostoru při akutní intoxikaci.

LSD  (diethylamid kyseliny lysergové), symbol hnutí hippies a nejznámější halucinogen, se vyskytuje v námelu (produkt metabolizmu houby, příbuzné nebezpečné paličkovici nachové, která roste na žitě a ječmeni). LSD se váže na některé serotoninové receptory v mozku a působí již v extrémně malých množstvích (už stopové dávky vyvolávají změny vnímání a myšlení), proto bývá navázána na jinou látku, aby bylo možné pohodlné dávkování. Vyšší dávky (více než 300 µg) mají velmi silný efekt na psychiku, dochází k tzv. psychedelickému prožitku a může dojít i ke změnám osobnosti.

Velmi významným faktorem, který zásadně ovlivňuje průběh intoxikace, je set a setting – duševní rozpoložení jedince při vstupu do intoxikace a okolní podmínky – vhodnost výběru místa intoxikace, spoluuživatelů, atd. Výsledná intoxikace je spolupůsobení látky, psychologického a fyzikálního okolí, osobnostní struktury uživatele a očekávání, co látka způsobí. Vstupovat do intoxikace LSD s úzkostí, s neznámými lidmi nebo na místě, které není bezpečné, je přímou cestou k tzv. bad tripu (nepříjemný, někdy až hororový průběh intoxikace), který může mít trvalé následky v podobě přetrvávajících úzkostí, depresivních nálad, znejistění v dříve běžných situacích, psychotických příznaků. Vhodné podmínky, přiměřené dávkování, emoční stabilita uživatele a jistá dávka štěstí mohou naopak vést k příjemnému zážitku, který uživatelé popisují jako obohacující. Pro LSD jsou typické pseudohalucinace (liší se od halucinací tím, že intoxikovaný si připouští, že to, co vidí, není nutně skutečné).

Slangové výrazy:  trip (označení pro napuštěné papírky i pro samotnou intoxikaci LSD), dekl, papír, čtverec, acid, kyselina, hoffman.

Účinná látka:  Diethylamid kyseliny lysergové (LSD)

Původ:  LSD bylo syntetizováno v roce 1938 Albertem Hofmannem v laboratořích firmy Sandoz. Její halucinogenní účinky objevil Hofmann mnohem později po náhodném požití malého množství látky. O rozšíření LSD se postaral Timothy Leary, americký psycholog, který jej začal používat experimentálně v době svého působení na Harvardu a později i terapeuticky. Později byl Timothy Leary opakovaně odsouzen k nepodmíněným trestům za pašování marihuany. Byly snahy používat LSD při léčbě deprese, schizofrenie, závislosti a dětského autizmu. V současné době se zkoumá potenciál LSD při léčbě těžkých migrén nebo při překonávání tzv. psychospirituální krize (psychospirituální krize ale může být také způsobena právě užitím LSD). Mnoho experimentů s léčebným využitím LSD v 60. a 70. letech proběhlo i na území ČR. K prohibici LSD vedlo zejména to, že účastníci experimentů (a členové výzkumných týmů) šířili drogu dál mezi lidi. Také několik široce medializovaných nehod (člověk skočil z okna, protože věřil, že může létat) přispělo k vytvoření image LSD jako velmi nebezpečné drogy.

Vzhled látky :   LSD se na trhu vyskytuje ve dvou formách. Častěji se distribuuje ve formě papírků, nasáknutých čirou tekutinou, méně časté jsou barevné pilulky napuštěné LSD. Jako trip se označuje papírek napuštěný LSD o rozměrech cca 5×5 mm, potištěný různými motivy. LSD ve formě gelu není na českém černém trhu příliš rozšířené, častěji se vyskytuje ve formě čiré tekutiny. Ta se dá na rozdíl od napuštěných tripů lépe a přesněji dávkovat.

Účinky žádoucí:   LSD může mírně stimulovat, hlavními účinky jsou ale účinky halucinogenní. Účinky se liší dle množství užité látky i jednotlivých fází účinku drogy. V klasickém vzorci droga začne účinkovat po 20-60 minutách, ale záleží i na množství potravy v žaludku. Z počátku se objevuje veselost až záchvaty smíchu, které se postupně mírní a začínají nastupovat pseudo-halucinace. V této fázi intoxikace se mění vnímání vnějších podnětů, barvy jsou živější, uživatel má dojem plastické reality, zdá se mu, že neživé věci jsou v pohybu. Časté jsou pocity vhledu do sebe sama, pocity jednoty s vesmírem či osvícení, rozšířeného vědomí. Objevuje se překotné jednání a myšlení, povznesená nálada (hypománie). Někteří lidé považují sexuální prožitek na tripu za mnohem intenzivnější (to je možné, pokud člověk zrovna nemá nepříjemné halucinace nebo neužil více LSD). Ve většině případů nemluvíme o halucinacích, ale o pseudo-halucinacích, kdy mají viděné obrazy podklad v reálném okolí.

Účinky nežádoucí:  Na začátku se mohou objevit závratě, nevolnosti až zvracení, zvýšená produkce slin, intoxikovaný se potí, má sucho v ústech, může se třást. Pseudohalucinace mohou být ponuré, strašidelné, může se objevit tzv. bad trip, který se vyznačuje nepříjemnými pocity, úzkostí až panickou hrůzou, paranoiou. Kromě změněného vnímání okolí a změny vědomí se objevuje i změněné vnímání vlastních tělesných proporcí. Někdy pocity mohou být tak silné, že se intoxikovaný může obávat o své psychické zdraví, objevuje se strach, že změny jsou nevratné. Intoxikaci provází zmatenost, narušení perspektivy a odhadování vzdáleností, časová i místní dezorientace, porucha pohybové koordinace. Po intoxikaci se může objevit paranoia či jiné negativní pocity, případně únava. I dlouhou dobu po užití (asi 1 rok) se může objevit tzv. flash back (návrat stavu prožitého při intoxikaci). V konečné fázi intoxikace se setkáváme s něčím podobným, jako je kocovina (tzv. dojezd), myšlenky jsou často roztěkané, zrychlené, neuspořádané. Může se objevit paranoia, různé nepříjemné pocity, únava. Intoxikace trvá několik hodin (zpravidla 6-8), ale záleží na dávce a individuálních charakteristikách jedince. Velké dávky mohou mít dozvuky i několik dní.

Způsob užívání:  Pro LSD je charakteristické příležitostné užívání, typické jsou jednotlivé experimenty, kontinuální užívání není obvyklé. I přesto na něm může vzniknout mírná psychická závislost. Přes převážně halucinogenní účinky LSD se s ním můžeme čím dál tím častěji setkat na taneční scéně. Charakteristickým způsobem užití je rozpuštění látky v dutině ústní. LSD se však poměrně dobře vstřebává i neporušenou kůží. Injekční aplikace je výjimečná. Uvádí se, že pro intoxikaci běžně stačí dávky kolem 50 µg.

Hlavní rizika:   Po užití LSD se objevují úrazy, které souvisejí se zkresleným vnímáním reality (skoky z okna jsou medializované, ale ve skutečnosti ojedinělé) a změnami v chování intoxikovaného jedince (může být například agresivní). V průběhu intoxikace se může vyskytnout psychotický stav podobný schizofrenii, který může přetrvávat i po odeznění účinků látky a přerůst v psychotickou poruchu nebo trvalé změny osobnosti. Děje se tak především po zažitém bad tripu, ale není to pravidlem. Obecně se považuje za rizikové vstupovat do intoxikace LSD s úzkostí, s neznámými lidmi nebo na místě, které není bezpečné. Flashbacky uživatele ohrožují v situacích, které vyžadují plnou pozornost (například při řízení auta)

Intoxikovaný:  Častou známkou intoxikace jsou nápadně rozšířené zornice, intoxikovaný viděný zvenčí je nápadný svým podivným chováním, ztrátou orientace, někdy bezdůvodným veselím, jindy zase nápadnou, masivní úzkostí.

1.pomoc:  Klid, trpělivé a předvídatelné chování, tělesný kontakt, přivolat lékaře. Intoxikovaný by měl být pod nepřetržitým dozorem nejlépe více osobami (pod vlivem drogy může jednat nesmyslně a nebezpečně). V případě, že má člověk nepříjemné halucinace a je vyděšený, doporučuje se nepřesvědčovat intoxikovaného, že to co vidí, není pravda, naopak, být s ním na stejné lodi, hlavně mu důrazně opakovat, že je to jen kvůli drogám, že to pomine. Komplikace (náhlé sebevražedné jednání, úzkostné stavy, pocit pronásledování) mohou nastat i po několika dnech! Při předávkování a ve chvíli, kdy halucinace stále přetrvávají i po odeznění účinku drogy, je lékařská pomoc naléhavě nutná. Samotné předávkování LSD nebývá smrtelné, rizikem je chování, které po užití následuje (neplatí pro nitrožilní užití).

Odvykací stav:  U LSD nebývá, riziko závislosti minimální.

Detekovatelnost : Je komplikovaná pro velmi malá účinná množství; v krvi je většinou detekovatelná několik málo hodin (2-4), v moči asi 12 hodin (výjimečně 20 hodin).

Zajímavosti : Námel se zřejmě vyskytoval na rostlinách už v časech dinosaurů, ale není známo, jak na ně účinkoval.

PSILOCYBIN  je látka obsažená v lysohlávkách a dalších houbách. Lysohlávky kromě psilocybinu obsahují i méně známý psilocin, na který se v těle psilocybin metabolizuje, a také třeba norbaeocytin, baeocystin a další alkaloidy. Jejich množství v houbě kolísá nejen druh od druhu, ale i od jednotlivé houby k houbě, takže množství požité látky se nedá nikdy předem určit.

Zástupci:  V České Republice je nejvíce zastoupena Lysohlávka kopinatá, několikanásobně silnější jsou často užívané kubánské či mexické druhy, tajemná, lesní aj. Štítovka vrbová, Kropenatec lemovaný a další.

Slangové výrazy:  magické houby, houbičky, hlavy, lysoně

Účinná látka : psilocybin, psilocin

Původ:  Rostou po celém světě, z historie jsou známé především z rituálních obřadů původních kmenů Střední Ameriky.

Vzhled:  Žlutohnědé až tmavě hnědé klobouky zvonkovitého tvaru s vrcholovou bradavkou, třeň dorůstá až do 10 cm, často je zavlněná, poznávacím znamením může být modrání, nemusí se ale objevit vždy.

Účinky žádoucí:  Po 20 až 60 minutách se začne objevovat změněné vnímání, barvy jsou sytější, intoxikovaný si všímá detailů, které by normálně neviděl. Při zavřených očích se objevují barevné obrazce či jiné vizualizace. Intoxikovaní popisují stav rozšířeného vědomí. Zážitek intoxikace lze připodobnit k účinkům LSD.

Účinky nežádoucí:  Během intoxikace se může objevit nevolnost, někdy zvracení. Předávkování zatím nebylo popsáno, z hlediska toxicity je psilocybin jednou z bezpečnějších látek. To samozřejmě neplatí o ostatních halucinogenech, například u durmanu a nových syntetických drog je předávkování snadné. Další rizika souvisí s chtěnými účinky lysohlávek: stav podobný psychotickému, paranoia, dezorientace, která může přetrvat i po odeznění akutních účinků. Riziko přetrvání stavu je vysoké především pro lidi s predispozicemi k psychotickému onemocnění, o kterých dotyčný dopředu nemusí vědět.

Způsob užívání:  Lysohlávky se užívají ústně, nadrcené se dají i kouřit. V kapslích většinou najdeme syntetický psilocybin. Není obvyklé, aby někdo lysohlávky užíval kontinuálně, jedná se spíše o nárazové rekreační užívání v době jejich růstu.

Hlavní rizika:  záměna s jinou, jedovatou houbou, úraz pod vlivem, psychotický či paranoidní stav, spouštěcí faktor psychotického onemocnění. Riziková je kombinace s alkoholem a jinými látkami, především pak s inhibitory MAO (řada antidepresiv).

Intoxikovaný:  Vypadá dezorientovaně, má rozšířené zornice. Náladu může mít nápadně povznesenou, ale může se chovat i psychoticky či paranoidně, působí zmateně. Záleží na rozpoložení každého jedince při konkrétním tripu a na množství a síle hub. Celkový „trip“ trvá přibližně 5-6 hodin, první účinky se dostavují po půl hodině, postupně sílí a za asi hodinu nebo hodinu a půl dosáhnou vrcholu. Intoxikovaný může mít pocit, že látka účinkuje cyklicky (stejně jako u LSD) – účinek se na chvíli zmírní a pak se zase navrátí, třeba ještě ve větší míře. Po dvou až třech hodinách účinek slábne a mizí.

1.pomoc : První pomoc se neliší od pomoci intoxikovanému LSD. Ke zklidnění extrémních stavů se může použít diazepam v klasické dávce (5 – 10 mg).

Odvykací stav:  Odvykací stav se neobjevuje, závislost specificky na psilocybinu je neobvyklá.

Detekovatelnost : Psilocybin se dá z krve i moči detekovat o trochu déle než LSD, z krve několik hodin, z moči několik dní. Při extrémních dávkách či chronickém užívání se doba detekce ale samozřejmě může prodloužit.

Zajímavosti : V Národním ústavu duševního zdraví probíhá dobrovolnická studie, využívající psilocybin k modelování psychózy s cílem porozumět tomuto duševnímu onemocnění a díky tomu případně nalézt efektivnější léčbu psychóz.

KETAMIN  způsobuje změny vnímání a halucinace, ale na rozdíl od psilocybinu a LSD má spíše disociativní účinky a řadí se mezi disociativní anestetika. Přesto se s ketaminem setkáváme na taneční scéně. Průběh intoxikace se liší dle užitého množství, u menších dávek může mít intoxikovaný pocit, že sní, u vyšších dávek se setkáváme s disociativními účinky (uživatel může mít dojem oddělení duše od těla nebo pocit blížící se smrti). Vzhledem k tomu, že se jedná o anestetikum, intoxikovaný může vypadat, že je v bezvědomí (ve skutečnosti je vědomí spíše změněné, než utlumené), často má otevřené oči. Může se objevit dočasná ztráta hmatu, čichu a chuti. Intoxikovaný může mít pocit souznění s jinou osobou nebo dokonce s věcí. Účinky jsou ale obecně těžko předvídatelné, stejně jako u ostatních látek způsobujících halucinace. Nejčastěji se užívá šňupáním, přičemž na taneční scéně se setkáváme s ketaminem především ve formě tablet či kapslí, vydávaných za extázi. Možná je i aplikace do žíly či svalu, to pak především z krystalické či tekuté podoby. Při nástupu účinků se může objevit nevolnost, zvracení, kmitavé pohyby očí, tzv. nystagmus. U ketaminu je mnohem vyšší riziko závislosti, než u „klasických“ halucinogenů typu LSD či psilocybinu. Negativními účinky při akutní intoxikaci může být již zmíněná nevolnost, třes, křeče. U ketaminu se asi nesetkáváme s fatálním předávkováním, vysoké dávky ale jsou riskantní už samotným anestetickým účinkem, který může vést v nevhodném prostředí ke zranění. Naopak velké komplikace mohou nastat při kombinaci ketaminu s jinými drogami, například s amfetaminy či kokainem. Kromě rapidního zvýšení krevního tlaku byly popsány i případy otoku plic. Při dlouhodobém užívání se mohou vyskytnout poruchy paměti, ztráta motivace či celkově horší nálada až deprese.

Jako zástupce ostatních halucinogenních látek stojí za zmínku například  durman obecný  (případně metelový),  muchomůrka červená  nebo  muchomůrka tygrovaná  (obě houby obsahují muskarin).

• Přehled ochrany osobních údajů
• Nezbytně nutné soubory cookies
• Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.

Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!

LSD – na Slovensku nelegálna droga patriaca do skupiny drog s halucinogénnymi účinkami. LSD pôsobí v centrálnej nervovej sústave (CNS) a viaže sa hlavne na serotonínové, dopamínové a noradrenalínové receptory v mozgu, kde pôsobí ako agonista (aktivuje obsadené receptory). LSD spôsobuje halucinácie cez serotonergický (týkajúci sa serotonínu) agonizmus, zmeny v pohybe svalov cez dopaminergickýagonizmus, a cez noradrenalín pôsobí na chuť do jedla, srdcový tep a krvný tlak. Práve vďaka pôsobeniu na viacero druhov receptorov má LSD širokú škálu účinkov. LSD nespôsobuje fyzickú ani psychickú závislosť, môže však spôsobovať nutkanie drogu opakovane užiť.

Aké sú účinky LSD?

LSD má širokú škálu možných účinkov, preto ich rozdelíme podľa kategórií. Ešte pred tým, ako sa im budeme venovať si však musíme uvedomiť, ako funguje drogou spustená „zmena vnímania reality“. Existujú tvrdenia, že v triezvom stave nevnímame svet taký, aký je skutočne, a pravdu uvidíme až po užití psychoaktívnych látok. Množstvo výskumu však naznačuje, že objektívna realita je vždy mimo naše vnímanie, a uchopujeme ju iba na základe súhrnu telesných a psychických stavov, v akých sa nachádzame. To znamená, že bez ohľadu na to, či sme, alebo nie sme pod účinkom drogy, vždy vnímame realitu subjektívne. Táto poznámka je dôležitá, pretože ľudia často uveria zážitkom na LSD  kvôli zvýšenej sugestivite, čo môže viesť k nechcenému ublíženiu si na zdraví (napríklad kvôli presvedčeniu, že naše telo nie je materiálne a nič sa nám nestane ak skočíme do ohňa), alebo dlhodobým presvedčeniam pretrvávajúcim aj po odznení účinkov drogy, ktoré môžu viesť k rozvinutiu psychóz. Na druhú stranu, LSD nám vie pomôcť prekonať rôzne formy závislostí, problémy s vnímaním vlastného tela, alebo iné negatívne presvedčenia, to je však dokázané vo výskumoch, kde je LSD užité počas asistovanej psychoterapie a pod dohľadom odborníka. Je teda na tebe, aké presvedčenia nahradíš presvedčeniami nadobudnutými pod vplyvom LSD, a aké nie, keďže tento mechanizmus nie je za každú cenu zlý, alebo dobrý.

Vizuálne účinky LSD:

• Transformácie objektov (zmena ich tvaru, či rast), zaostrenie videnia, živšie farby, tvorba štruktúrovaných povrchov a nachádzanie vzorov, skreslenie objektov (topenie, dýchanie, vznášanie sa, opary), zmeny farieb, zanechávanie stôp po pohybe, palinopsia („after-image“), delenie scenérie na časti a ich posúvanie sa. Po požití LSD je bežné je aj pozorovanie farebných a pohyblivých geometrických tvarov, ktoré sa menia.
• Pri vysokých dávkach LSD sa objavujú aj interné (za zatvorenými očami) a externé (v tvojom okolí) halucinácie podobné DMT: autonómne bytosti, ponorenie sa do „vlastnej reality“, ožitie objektov (dvere sa otvárajú a zatvárajú sami, slnko prejde po oblohe a zapadne za niekoľko sekúnd), mimotelový zážitok, komplexné scenérie a scenáre. Taktiež je možné vidieť „mechanické scenérie“,  ktoré sa skladajú z pohybujúcich meniacich sa strojov a mechanizmov, alebo aj čísel.

Fyzické účinky LSD:

• LSD má zväčša mierne budivý účinok, pri vyšších dávkach je však intenzita účinkov silnejšia ako nabudenie a môžeš sa cítiť priam „prikovane“ k miestu. Po užití LSD sú tiež bežné pocity šteklenia, spontánne vnemy v rôznych častiach tela, pocit „polámania“, fyzická eufória, spríjemnenie dotykov na tele, pocit ľahkosti, zlepšenie hmatových vnemov, zväčšené zreničky, zvýšená tvorba slín.
• Medzi nechcené účinky LSD patrí zhoršená termoregulácia, nevoľnosť, potlačenie apetítu, dehydratácia, problém s močením, zvýšený tep a krvný tlak, zvýšená potivosť, kŕče, škrípanie zubov, zovreté hrdlo. Vzácnym nechceným účinkom LSDsú aj záchvaty, ktorých šanca výskytu sa zvyšuje predispozíciami, dehydratáciou, podvýživou, zvýšenou teplotou a únavou.

Kognitívne účinky LSD:

• Vďaka viazaniu sa na receptory v mozgu, LSD vplýva na prísun krvi do mozgu, elektrickú aktivitu a dočasne mení existujúce vzorce komunikačných kanálov – vzniká priama komunikácia medzi oblasťami v mozgu, ktoré bežne spolu nekomunikujú, a naopak, iné bežné kanály majú obmedzenú komunikáciu.
• Vďaka týmto zmenám sú časté zlepšenia analytických schopností (analýza novými spôsobmi), zmenené konceptuálne myslenie, kognitívna eufória, posilnená introspekcia, potlačenie osobnej zaujatosti pri analýze, zlepšená kreativita, ponorenie sa do momentu, posilnená empatia, zvýšené libido, pôžitok z hudby, záchvaty smiechu, potlačenie spomienok (pri vyšších dávkach LSD aj „ego death“ – strata konceptu seba), prepojenie a zrýchlenie myšlienok.
• Za kognitívne účinky LSD môžeme považovať aj transpersonálne účinky ako silné spirituálne zážitky, pocity jednoty a prepojenia so živým aj neživým, zážitky „otvorenia očí“ (náhle uvedomenia si „odpovedí“ na rôzne existenčné otázky).
• Medzi nechcené účinky LSD patrí úzkosť a paranoje („bad trip“ nastáva, keď sa veľká časť tripu nesie práve v rovine nechcených účinkov a nie je možné sa ich zbaviť), bludné presvedčenia, nekontrolovateľné prúdy myšlienok, zacyklenie sa v myšlienke, zvýšená sugestibilita (znížená schopnosť neuveriť nepravdivým veciam), strata pojmu o čase, neschopnosť zaspať aj viac ako 10 hodín po užití.

Sluchové účinky LSD:

• Najčastejšími účinkami LSD sú zlepšenie vnímania vecí, ktoré počujeme, nie však spôsobom, že by bol náš sluch presnejší, ale to čo počujeme je zaujímavejšie, či krajšie. Rovnako sú však časté skreslenia zvukových vnemov, alebo zvukové halucinácie.
• Veľmi vzácnym účinkom po užití LSD je aj synestézia, teda schopnosť vnímať vnem inými vnemami, ako je bežné (cítiť chuť zvuku, vidieť hudbu, počuť pach atď.).

Ak nebudeš užívať LSD, vyhneš sa všetkým rizikám.

Ako znížim riziká spojené s užitím LSD?

LSD sa dá užívať vo forme tekutých roztokov, tabliet, prášku, gélu, no najčastejšie sú papieriky, na ktorých je nakvapkané LSD vo forme tekutého roztoku. Budeme sa venovať iba „papierikom“, ktoré sa vkladajú pod jazyk na 20 minút. Po tejto dobe ich môžeš vypľuť, pretože droga sa už vstrebala a z prehltnutej celulózy ti môže iba prísť nevoľno. Musíme ťa však upozorniť, že to, čo sa ti dostane do rúk často nie je LSD, ale nejaký derivát, ako napríklad najčastejšie používaný 1P-LSD. Deriváty majú zväčša veľmi podobný účinok ako pri užití LSD, a tiež aj dĺžku trvania. Deriváty sú napriek svojej dostupnosti preskúmané menej ako LSD, zväčša však platí, že po metabolizácií majú biodostupnosť (podiel nezmenenej látky) LSD skoro 100%, rozdiel je však v tom, že ich účinok je kratší. Kvalitatívne sa subjektívne efekty derivátov a LSD odlišujú veľmi ťažko.

Dávkovanie LSD:

Bežné dávkovanie LSD sa pohybuje od 25 mikrogramov (µg) až po 300 µg. Na prvýkrát neuži viac ako 100 µg, pretože zážitok z drogy je radikálne iný oproti bežnému prežívaniu a nedá sa veľmi dobre kontrolovať, preto je najlepšie sa s drogou zoznámiť postupne.  Vyššie dávky LSD ako 300 µg sa tiež neodporúčajú, pretože chcené účinky sa síce zosilnia, no tento zisk sa nikdy nevyrovná sile potenciálne zlých účinkov, ktoré vedia byť naozaj desivé a nekontrolovateľné. Účinky LSD nastupujú po 15-90 minútach, a trvajú 8-12 hodín, no môžu aj dlhšie. Dojazdy zväčša trvajú 12-48 hodín.

Pri každej novej várke papierikov najprv uži iba jeden pre vyskúšanie jeho sily a účinkov. Po užití LSD sa iPri každej novej várke papierikov najprv uži iba jeden pre vyskúšanie jeho sily a účinkov. Po užití LSD sa ihneď buduje dočasná tolerancia, a tvoje telo potom nevie túto látku metabolizovať, LSD teda nemôže pôsobiť a preto je zbytočné opakované užívanie počas jedného sedenia. Táto tolerancia na LSD klesá po dobu 2 týždňov. Neexistujú odporúčania na odstupy medzi užitiami, no odporúča sa dodržiavať aspoň dvojmesačné odstupy, kvôli predídeniu vytvorenia dlhodobej tolerancie.

Počas vplyvu LSD máš veľmi obmedzenú schopnosť správneho úsudku, a zodpovedného vyhýbania sa nebezpečenstvám. Môžeš taktiež uveriť rôznym bludným predstavám, ktoré môžu ohroziť tvoje zdravie. Po užití LSD taktiež riskuješ „bad trip“, teda intenzívny negatívny zážitok sprevádzaný paranojami a úzkosťami. Riziko výskytu týchto nechcených účinkov znížiš, ak budeš mať správny „set a setting“, teda psychický stav a prostredie. Zväčša je dôležité nezažívať stresujúce, depresívne, či inak negatívne obdobie, nezažívať strach z užitia drogy, a nachádzať sa na mieste, ktoré je bezpečné. Bezpečné prostredie je ideálne dôverne známy byt, či dom, kde ťa nebudú vyrušovať cudzí ľudia, budeš mať prístup k toalete, jedlu a vode, a možnosť regulovať teplotu. Nebudú ťa tu ohrozovať autá, či počasie. Dôležité je si pred užitím LSD dobre pripraviť prostredie tak, aby neobsahovalo nebezpečné predmety – otvorený oheň, ostré predmety, väčšie plochy vody (bazén). Môžeš odstaviť plyn, vytiahnuť sporák z elektriky, skryť nože do skrinky, zakryť bazén a podobne. Odporúčame vyhnúť sa prvému užitiu LSD na festivaloch, v kluboch, v meste, či v lese, hlavne nikdy osamote! Najlepšie je mať vždy pri sebe „trip-sittera“, teda triezvu osobu, ktorá má ideálne skúsenosti s LSD, ale hlavne je na ňu spoľah, že ti v prípade krízovej situácie pomôže, a svojím správaním ti nespôsobí nežiadané stavy. Taktiež nie je na škodu, ak tvoj trip-sitter pozná základy prvej pomoci. Odporúčaniam pre trip-sitterov sa budeme venovať v inom článku. V prípade, že zažívaš bad trip a nepomohol ti presun do tichého, bezpečného a kľudného prostredia, môžeš použiť lieky na upokojenie ako napríklad bromazepam (Lexaurin), ktoré neutralizujú účinky LSD. Nikdy však neuži viac ako jednu tabletu. Alprazolam (Xanax) však tento účinok nemá a môže ti tvoj trip ešte zhoršiť. Maj vždy na pamäti, že bad trip je vyvolaný drogou a teda zmizne vtedy, keď sa droga dostane von z tela, to však neznamená, že sa máš snažiť drogu vyvrátiť, pretože to ti nepomôže. Musíš jednoducho počkať na bezpečnom mieste s niekým, kto sa o teba postará. V prípade silných halucinácií a/alebo ohrozenia života zavolaj 112, užitie drogy nie je trestným činom.

Ak máš ty, alebo niekto v tvojej rodine schizofréniu, alebo skúsenosti s psychotickými epizódami, či inými duševnými chorobami, určite sa vyhni užitiu, pretože užitím LSD sa môže spustiť napríklad latentná psychóza (nezmizne po skončení užívania) , mánia, či doteraz neprítomná schizofrénia. LSD zvykne spôsobovať „flashbacky“, teda krátke slabšie návraty účinkov LSD dlhú dobu po užití, kľudne aj mesiace či roky. Flashback je zväčša sprevádzaný vizuálnymi halucináciami a najlepšie je počas neho nespanikáriť, iba si sadnúť niekam na kľudné miesto a prečkať ho, čo môže byť príjemná, ale aj nepríjemná skúsenosť.

Kombinácia LSD a iných psychoaktívnych látok – čomu sa vyhnúť?

Nikdy neužívaj LSD spolu s tricylickými antidepresívami, pretože ich interakcia zvyšuje riziko bad tripu a psychózy. Kombinácia LSD s lítiom môže vyvolať psychózu a záchvaty. Vyhni sa kombinácií so stimulantmi (2C-x, kokaín, kofeín, MXE, MDMA, PCP, NBOM), pretože síce jemne posilňujú euforické účinky LSD, no zvyšujú riziko paranoje, zacyklenia myšlienok, psychózy či mánie. Sedatíva (alkohol, GHB, ketamín) tlmia účinky LSD a zhoršujú motoriku a schopnosť úsudku. Neodporúča sa ani kombinácia s inými psychedelikami (marihuana, hubičky), keďže ich interakcia s LSD spôsobuje úzkosti, paranoje, panické záchvaty a nepríjemné zacyklenie myšlienok, taktiež predlžujú dobu účinku LSD (nechceš mať však dlhší bad trip).

Zoznam použitých zdrojov:

• Nové psychoaktívne látky (NPL)
• Rekreačné užívanie liekov
• Metamfetamín (známejší pod názvom PERVITÍN)

Nepodporujeme užívanie akýchkoľvek drog. Článok sa snaží minimalizovať riziká, ktoré s užívaním drog súvisia.Užívanie akejkoľvek látky akýmkoľvek spôsobom, môže viesť k závažným zdravotným problémom. Zverejnenými informáciami sa snažíme zmierniť negatívne dopady užívania drog na zdravie. Pokiaľ je to možné, vyhni sa užívaniu drog. Zabrániš tak problémom a riziku vzniku drogovej závislosti. Navštív sekciu pomoci a vyhľadaj odbornú pomoc. Dôležité je využívať informácie aj podľa právneho upozornenia.

• Bezpečnejší sex
• Pohlavné choroby
• HCV – Vírusová hepatitída typu C (Žltačka)
• HIV – vírus imunitnej nedostatočnosti
• Drogová závislosť
• Liečba závislosti
• Bezpečnejšie injekčné užívanie drog
• INTOXI 2020
• INTOXI 2021
• INTOXI 2022
• INTOXI 2023
• INTOXI 2024
• Výmena striekačiek
• Centrum pre liečbu drogových závislostí
• Resocializačné zariadenie
• Klub abstinentov

Pridaj komentár Zrušiť odpoveď

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Adresa webu

Uložiť moje meno, e-mail a webovú stránku v tomto prehliadači pre moje budúce komentáre.

Potrebujeme váš súhlas

Vaše súkromie je pre nás dôležité.

Tieto súbory cookie sú nevyhnutné na to, aby sme vám mohli poskytovať služby dostupné prostredníctvom našej webovej stránky a aby ste mohli používať určité funkcie našej webovej stránky.

Bez týchto súborov cookie vám nemôžeme poskytnúť určité služby na našom webe.

Tieto súbory cookie sa používajú na to, aby vám poskytli osobnejšie prostredie na našej webovej stránke, a na zapamätanie si rozhodnutí, ktoré urobíte pri používaní našej webovej stránky.

Napríklad môžeme použiť funkčné cookies na zapamätanie vašich jazykových preferencií alebo na zapamätanie vašich prihlasovacích údajov, prípadne predošlích konverzácii v live chate.

Tieto súbory cookie sa používajú na zhromažďovanie informácií na analýzu prenosu na našom webe a toho, ako návštevníci používajú náš web.

Tieto súbory cookie môžu napríklad sledovať napríklad to, koľko času strávite na webových stránkach alebo navštívených stránkach, čo nám pomáha pochopiť, ako môžeme pre vás vylepšiť naše webové stránky.

Informácie zhromaždené prostredníctvom týchto súborov cookie na sledovanie a výkonnosť neidentifikujú žiadneho jednotlivého návštevníka.

• Filmy a Seriály
• Zajímavosti
• Duševní zdraví
• Fashion tipy
• Filmové osobnosti
• Max seriály
• Královská rodina
• Velká Británie

Když si dáš LSD: Jaké účinky a smrtelná rizika přináší halucinogenní droga, která tě odpálí do jiné dimenze?

LSD dokáže ukázat nový životní směr, ale také člověka totálně zničit.

Není náročné dostat se k jakýmkoli běžným drogám a LSD rozhodně není výjimkou. Za přibližně 250 korun můžeš koupit papírek s kapkami speciální tekutiny, která následujících 8 až 12 hodin promění na dobrodružství nepopsatelných rozměrů, ale tvou psychiku může rozbít na kousky.

• Co se s člověkem děje po požití LSD
• Jaké šílené iluze a vizuály člověk uvidí při jaké dávce
• Zda po požití LSD hrozí smrt či schizofrenie a jaká další rizika zde jsou
• Jak LSD ovlivňuje mozek a proč mohou být následky vzácně i trvalé
• Proč vznikají špatné tripy a jak proti nim bojovat
• Jak jsou na tom s LSD Češi

LSD, elko, acid, známka, trip či kyselina jsou označení pro silnou psychoaktivní látku, nejčastěji vyskytující se jako tekutina nakapaná na papírky, přičemž každý obsahuje určité množství dávky. Motivy na barevných papírcích mohou, ale nemusí označovat výrobce, podobně jako press (rýhy, obrazce) na tabletách extáze. LSD je v Česku ilegální podle zákona 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

„Je těžké popsat účinky LSD, jelikož každý prožívá něco jiného. Často nám chybí slova, neboť takové pocity běžně neprožíváme,“  popisuje účinky drogy psychiatr a psychoterapeut MUDr. Martin Šurkala ze Slovenské psychedelické společnosti .

Pokud se bude člověk na běžné dávce LSD dívat na trávník, uvidí, že stále je to tráva, ale barvy jsou jasnější a jednotlivé lístky trávy jako by tvořily geometrické obrazce, v nichž možná uvidí jiné objekty nebo obličeje.

Vizuální efekty jsou však jen jedním aspektem psychedelického zážitku. Psychedelické látky způsobují změny interpretace reality téměř na každé úrovni psychického přežití: Mění se vnímání, myšlení i nálada.“ LSD se dokonce svého času používalo i jako psychiatrický lék. Ilegalizované a zneužívané začalo být až v 70. letech.

LSD však skrývá jedno obrovské riziko, které sdílí s ostatními ilegálními drogami. Na pohled nemáš šanci zjistit, zda papírek opravdu obsahuje LSD nebo ne.

Případy padělání drog jsou velmi časté a za účelem zisku může být částečnou nebo úplnou náhradou nebezpečná látka. Jednou z nich může být například halucinogenní sloučenina 25I-NBOMe, která má na svědomí životy lidí.

Ani po požití nemá člověk šanci vědět, co přesně to do sebe dal a v konečném důsledku všechno stojí na tom, jak důvěřuje svému zdroji. Proto bys neměl neznámé látky nikdy požívat.

Šest papírků výše bylo testováno v laboratoři. Pět z nich obsahuje LSD, jeden látku 25I-NBOMe, jejíž požití může skončit smrtí. Dokážeš s jistotou říci, který papírek obsahuje nebezpečnou látku a který LSD?

Ne a zřejmě to nedokáže ani tvůj dealer, který to nakupuje v zahraničí. A to je pointa – každý papírek LSD může ve skutečnosti obsahovat cokoli. Největší nebezpečí LSD se skrývá v padělání. Pokud bys hledal LSD a někdo by ti na ulici prodal druhý, zeleno-žlutý papírek, mohlo to skončit bojem o život.

Co se děje v hlavě?

Jako většina drog, i LSD úzce souvisí s neurotransmitery, které se někdy nazývají také hormony štěstí (i když dokáží vyvolat snad ledajakou emoci). Serotonin a dopamin hrají důležitou roli i zde. Ale na rozdíl od většiny drog, LSD téměř vůbec nezpůsobuje jejich vyplavování, akorát působí na jejich receptory v mozku.

Serotonin je zodpovědný za náladu a pocity na člověka z dlouhodobého a hlubšího hlediska. Chuť spát, deprese, smutná nálada, bolesti. Čím více ho máme, tím lépe a bezstarostněji se cítíme.

Dopamin ovlivňuje tvé aktuální pocity a každodenní nálady. Jak moc tě rozhodí hádka, jestli tě štve dnešní ošklivé počasí nebo jak moc se směješ kamarádovým hloupým vtipům. Rovněž zprostředkovává pocity odměny či výhry.

Serotonin, LSD a dopamin

LSD, tedy dietylamid kyseliny D-lysergové , se na některé z receptorů ze serotoninových a dopaminových systémů váže. Více se neví, ale vědci předpokládají, že vliv molekul LSD na receptory zvyšuje úroveň glutamátu v mozkové kůře, tedy tekutiny, kterou nervové buňky používají k posílání signálů.

Výsledkem je tedy jinak vnímající a přemýšlející mozek, který je speciálně citlivý na některé impulsy, které procházejí přes receptory, na které se navázalo LSD.

Zatímco MDMA nebo kokain aktivně ovlivňují vyplavování dopaminu a serotoninu, což vede k euforickým nebo energickým pocitům, LSD se jejich úrovně nedotýká. Pracuje pouze s jejich receptory, což má své dobré i špatné stránky.

Rizika užívání LSD

Jak sis už přečetl výše, největším rizikem LSD je, že bez testování nedokážeš zjistit, co se na papírku vlastně nachází. „Z dat víme, že v případech, kdy je LSD padělané (9–15 % případů, jsou nejčastěji jako LSD prodávané látky z kategorie takzvaných nových lysergamidů, kam patří například 1P-LSD, ETH -LAD či ALD-52. O nich máme zatím omezené množství poznatků, ale jsou podobné jako LSD.“

„Naopak, za nebezpečnou látku může být považováno takzvané NBOMe, konkrétně 25I-NBOMe a další látky z této série, které se také ve světě vydávají za LSD. Zde je na rozdíl od LSD nebo výše zmíněných látek riziko smrtelného předávkování, “ prozrazuje expert na adiktologii, Mgr. Martin Pažitná, zakladatel SAPAS . Zdůrazňuje, že pokud si už rozhodneš užít LSD, sežeň si alespoň testkit na domácí testování.

LSD si nevytváří závislost, ale lidskou psychiku může trvale ovlivnit. Jelikož látka aktivuje receptory v mozku, při častém požívání se u lidí s predispozicemi mohou vyskytnout závažná psychická onemocnění – psychózy, halucinace či dokonce i schizofrenie .

Po padělání papírků zde je další velké riziko, špatný trip , tedy když vesmírný výlet nejde podle představ a do hlavy se začnou vkrádat špatné myšlenky. Vyvolat špatný trip může tvé okolí, špatný zdravotní či psychický stav a při větších dávkách je vnímání natolik citlivé, že se mu může znelíbit opravdu cokoli. Více o špatných tripech níže.

LSD ve finále nedokáže způsobit mnoho fyzických problémů a raději je třeba myslet na možné psychické problémy. Rozhodně se mu však vyhni, pokud právě užíváš jiné ilegální látky nebo jsi na antidepresivech.

Co očekávat po požití?

LSD nejčastěji přichází jako papírek podobný těm, kterými jsi na základní škole vpíjel a sušil inkoust. Tentokrát je v něm však místo inkoustu samotná droga, která putuje přímo pod jazyk na přibližně deset minut, dokud se nerozpustí.

Nástup LSD se pohybuje někde mezi 30 a 60 minutami . Na rozdíl od mnoha jiných drog, LSD má nevýraznou chuť.

• Přístup k benefitům
• 150 kreditů každé 4 týdny na nákup benefitů

Více z tématu Zajímavosti

Halucinogenní drogy: LSD

LSD je zkratka pro dietylamid kyseliny lysergové (zkratka pochází z anglického názvu lysergic acid diethylamide). LSD je halucinogen, tzn.…

Halucinogeny neboli halucinogenní látky představují poměrně různorodou skupinou drog, které mění nejen vnímání okolí, ale i samotné…

Smysl v souvislosti s biologií či lékařstvím je obecné označení pro některou ze schopností, která člověku umožňuje přijímat nebo…

Krevní tlak je tlak krve v tepnách, který dosahuje maximální hodnoty při systole a minimální hodnoty při diastole. Normální hodnota…

Závrať (lat. vertigo) je častým příznakem, kterého přibývá s věkem a za kterým je poměrně široká škála možných příčin.…

Zvracení je běžným příznakem u dětí. U dospělých je příznakem při trávicích obtížích, nejčastěji při žaludečních poruchách.…

Halucinace jsou smyslové prožitky, které se člověku zdají být reálné, ale ve skutečnosti jsou pouze výtvorem jeho mysli. Halucinace mohou…

Předávkování je podání léku nebo jiné látky (např. drogy) v dávce vyšší, než je terapeuticky nezbytné, doporučené nebo ještě…

Nechutenství, ztráta chuti k jídlu neboli anorexie je příznak (nikoli onemocnění), který může mít celou řadu příčin. Použije-li…

Nespavost neboli insomnie je jedna z poruch spánku, která se vyznačuje tím, že člověku se špatně usíná, nebo se naopak budí příliš…

Paranoia je myšlenkový proces, který v postiženém člověku vyvolává iracionální podezřívavost nebo nedůvěru vůči ostatním. Lidé…

Fyzická závislost je stav člověka, který opakovaně užívá nějakou psychoaktivní látku a pociťuje nepříjemné abstinenční příznaky,…

Závislost je nutkavá, chronická, tělesná nebo duševní potřeba užívání návykové látky nebo i konkrétního typu chování (tzv.…

Psychologie se zabývá studiem lidského chování, myšlení, prožívání a citů. Studuje příčiny lidského chování, osobnost člověka…

Vedlejší účinek je jiný než zamýšlený účinek, který byl vyvolán nějakým preventivním, diagnostickým či léčebným zákrokem.…

Hospitalizace doslova znamená „příjem do nemocnice“. Zejména v češtině se však tento pojem používá i v širším slova smyslu:…

Psychiatrie je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou duševních onemocnění. Odvozené přídavné…

Související odkazy

• Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
• LSD (odkaz vede na web drogovaporadna.cz)
• LSD (odkaz vede na web prevcentrum.cz)
• Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
• Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba, sdílejte článek, mohlo by vás zajímat, související články na nzip, závislost: co to je.

Závislost má mnoho tváří a podob, v podstatě může vzniknout na čemkoliv. Každý z nás je individuá...

Halucinogenní drogy: lysohlávky

Lysohlávky jsou stopkovýtrusné houby, které se vyskytují v mnoha druzích (česká, mexická, aztécká...

Halucinogenní látky: co to je?

Halucinogenní látky neboli halucinogeny výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubk...

Konopné drogy, marihuana, hašiš

Konopné drogy patří mezi tzv. nepravé halucinogeny, jedná se především o marihuanu, hašiš a hašiš...

Související doporučené zdroje

Mapa pomoci závislým osobám.

Na portálu drogy-info.cz najdete mj. interaktivní mapu, která obsahuje různé typy zařízení a programů specializujících se na pomoc osobám s látkovou či nelátkovou závislostní poruchou. Škála těchto...

Centra pomoci drogově závislým

Na webu substitucni-lecba.cz je mj. mapa zobrazující různé typy zařízení, jejichž personál je schopen pomoci závislým osobám. Jedná se o konkrétní adiktologické ambulance, centra metadonové substit...

Drogová poradna zařízení SANANIM

Prostřednictvím Drogové poradny můžete zadat anonymně jakýkoli dotaz týkající se drogové problematiky, případně vyhledat informace v již zodpovězených dotazech. Na dotazy odpovídají zkušení odborní...

Drogové závislosti

Zdroje věnované prevenci, projevům a léčbě drogové závislosti. Dozvíte se, jak postupovat při podezření, že vaše dítě bere drogy, naleznete informace o účincích návykových látek a zdravotních kompl...

Cílem tohoto textu je co možná nejdetailněji popsat účinky drogy LSD; je určen zejména těm, kdo si tuto drogu nikdy nevzali, ale buď o tom uvažují, nebo je prostě jen zajímá, co je to trip (tímto slovem nazýváme dobu, po kterou je uživatel drogou ovlivněn). Rozhodně nikoho nenabádám k tomu, aby cokoliv bral; je na rozhodnutí každého, jak naloží se svým životem.

Začneme několika fakty: LSD je netoxický halucinogen, na kterém se netvoří závislost. Mezi drogy patří proto, že působí na centrální nervovou soustavu, leč na rozdíl od většiny ostatních drog jde o látku netoxickou (není možné se jí předávkovat), fyzicky tedy organizmus nepoškozuje (krom toho, že dočasně zvyšuje krevní tlak, tep, tělesnou teplotu, nebezpečně reaguje v kombinaci s některými drogami či léky a u těhotných žen může vyvolat potrat); to však pochopitelně neznamená, že její užívání je zcela bezrizikové – člověk může být pod jejím vlivem v určitých situacích nebezpečný sobě i okolí (což samozřejmě platí i například pro alkohol; přesto se lidé občas opíjejí). LSD je droga relativně bezpečná; ačkoliv je státem zakázaná, podle mnohých studií je méně nebezpečná než alkohol či tabák. Psychická náročnost jejího užívání však může být značná.

LSD se do těla nejčastěji dostává cucáním malinkých papírků, které jsou drogou napuštěny. Ačkoliv je LSD průzračná látka bez chuti, barvy či zápachu, papírek může někdy chutnat trošku hořce, neboť se občas používají ještě nějaké látky k tomu, aby se prodloužila doba, než LSD z dlouho nepoužitého papírku vyprchá (k čemuž stejně nakonec dojde, proto je dobré papírky skladovat v chladu, tmě a hlavně v suchu; třeba v alobalu a vzduchotěsném sáčku v mrazáku); jeden papírek může běžně obsahovat desítky až stovky mikrogramů látky, na což je třeba dávat pozor a vědět, kolik si berete. Cena je velice příznivá, pohybuje se kolem pár stovek za trip. Účinná dávka se počítá v desítkách mikrogramů, takže jedna kapka čistého LSD by stačila pro trip tisíců a tisíců lidí (drogu lze sehnat i v kapalné formě, avšak rozpuštěnou v jiné kapalině kvůli koncentraci).

Dávkování je vůbec velice ošemetná záležitost, jelikož různí lidé jsou na určité aspekty tripu různě citliví. Ve změnách smyslového vnímání až takové rozdíly mezi lidmi nebývají, avšak LSD značně posiluje emoce a zvyšuje citlivost; to znamená, že citově založeným vnímavým lidem plným emocí může stačit výrazně menší dávka než lidem stabilním, rozumovým či necitlivým. Rozdíly mohou být obrovské: Kupříkladu mé nejlepší kamarádce stačí na trip 25 až 50 mikrogramů (a snad nikdy neměla více než 100); já takovou dávku téměř nepocítím (budu stále méně vnímavý a emotivní než ona bez drog), na trip potřebuji alespoň třeba 250 mikrogramů (a zkoušel jsem nejrůznější dávky od 25 do 3000).

Citlivějším lidem tedy nedoporučuji začínat na větší dávce než 50 mikrogramů (i 25 může stačit), ale ani rozumově založeným flegmatikům bych na první pokus nedoporučil více než 100 mikrogramů. Je samozřejmě možné, že účinek se prakticky nedostaví, ale dokud nevíte, jak na LSD zareagujete, neriskujte; ani zkušení uživatelé by dle mého názoru neměli z ničeho nic brát výrazně vyšší dávky, než na jaké jsou zvyklí (postupné zvyšování je vždy bezpečnější než skokové).

Asi 15 minut po požití začne člověk pociťovat první fyzické příznaky (je plný energie, cítí určitý přetlak v hlavě a obličeji), trip začíná cca po dalších 15 minutách (tedy celkem 30 minut po požití). Trvání je velmi dlouhé (typicky 12 až 16 hodin, ale může být i delší, zejména při vyšších dávkách), nejedná se tedy o drogu vhodnou „do baru“ (i z mnoha dalších důvodů), spíše na delší akce. V pozdější fázi působení drogy je pro někoho možné i spát (čímž typický trip ukončí), leč usnout je těžké (pro někoho nemožné); naopak lze velice snadno nespat (vcelku není problém jeden den ráno vstát, večer vzít drogu a jít spát až další den večer).

Tento text vnikl coby přepsání (a zkulturnění) poznámek z jednoho mého tripu (Silvestr 2016): 31. prosince kolem osmnácté hodiny jsem vzal 300 mikrogramů a 1. ledna kolem čtvrté hodiny ranní 400 dalších; účinná látka v mém těle tedy pravděpodobně přesáhla 500 mikrogramů; kolem poledne jsem na pár hodin zasedl k počítači a udělal si nějaké poznámky, abych pomocí nich mohl později co nejpřesněji popsat vliv působení své oblíbené drogy (vlastně příležitostně užívám jen halucinogeny; jinak jsem nekuřák, abstinent a většinu známých drog jsem zkusil právě jednou – prostě mě nelákají). Nebylo úplně snadné to, co jsem si pod vlivem napsal, zpětně rozklíčovat, ale snad se mi to povedlo.

Paměť sice zůstává působením LSD nedotčena, takže si každý může teoreticky pamatovat vše, co zažil; problém je v tom, že ony zážitky se jeví úplně jinak s čistou myslí a pod vlivem, takže smysl řady z nich se úplně změní (proto si rád dělám poznámky).

Část první: Změna myšlení

Do lidského mozku neustále proudí celá řada vjemů, které tento dokáže velmi účinně filtrovat, aby se mohl věnovat vyšší myšlenkové činnosti. Kupříkladu já při psaní tohoto textu slyším hudbu, cítím dotek stolu a klávesnice, v zorném poli mám krom monitoru další předměty, v ústech lehce slanou chuť, na nohy mi vane vítr z ventilátoru počítače; dokud jsem se nad tím teď aktivně nezamyslel, můj mozek tyto vjemy shledal irelevantními, takže je ignoroval, abych se mohl věnovat psaní souvislého textu.

LSD tuto schopnost (filtrování) do obrovské míry potlačuje; ačkoliv mozek pravděpodobně není v žádnou chvíli schopen věnovat se úplně všem podnětům, takže některé stejně musejí být ignorovány, na tripu je těch odfiltrovaných podstatně méně. Ono potlačení je pochopitelně tím větší, čím větší dávku si člověk vezme; následující řádky budou popisovat účinek poměrně vysoké dávky (500 a více mikrogramů).

Člověk je tedy pod vlivem LSD doslova přehlcen vjemy: melodie, barvy, chutě, dotyky, vůně, které vnímá neuvěřitelně intenzivně (zkuste se ze všech sil soustředit na nějaký tón, barvu, chuť či dotyk, vydržte to několik desítek sekund; když výsledek vynásobíte tisícem, přiblížíte se k prožitku daného vjemu tak, jak jej můžete cítit na tripu každou sekundu mnohokrát).

V důsledku absolutního a nepředstavitelného přehlcení vstupy, které vytěžují téměř všechnu dostupnou mozkovou kapacitu, není pak člověk schopen komplikovanějších logických úvah. Domnívám se, že tyto funkce mozku nejsou nedostupné v tom smyslu, že by prostě logické myšlení na tripu „přestalo fungovat“; jednoduše pro něj nezbývá prostor a udržet pozornost prakticky není možné, neboť neustále přicházejí nové smyslové zážitky. Obecně „udržet myšlenku“ skoro nelze.

Že schopnost logického myšlení není úplně „nedostupná“, jsem si ověřil pomocí notepadu, do kterého jsem si zapisoval myšlenky, což mi pomáhalo neustále neutíkat od tématu; pokud člověk zvládne toto (což je i s poznámkami dost obtížné), lze provádět i logické či matematické úkony, ačkoliv šíleně pomalu kvůli neustálému rozptylování (krom toho předpokládám, že pro ne-matfyzáky bude něco takového extrémně nudné, takže pozornost bude opadat rychleji; já osobně to normálně považuji za zábavu, ale stejně mi činilo trochu problém u toho nějakou dobu setrvat).

Určitě znáte ten pocit, když o něčem mluvíte, tím si cosi připomenete, odbočíte od tématu, to vám opět něco připomene a začnete mluvit o tom; a pokud vás toto téma skutečně zaujme, může být pak někdy problém vrátit se zpět, musíte si uvědomit, jak jste se k tomu dostali a vzpomenout si, čím jste začali. Přesně tím způsobem funguje myšlení na tripu, až na to, že proces „vrátit se zpět k tématu“ sám o sobě vyžaduje soustředění, čehož ale nejste schopni, takže typicky selže, i když se o něj nakrásně pokusíte.

Myslíte-li na „A“, což vám připomene „B“, které vám zas připomene „C“, za normálních okolností například chvíli přemýšlíte o „C“, vzpomenete si, že jste k němu došli skrze „B“, ke kterému zas skrze „A“; pod vlivem LSD sice máte k dispozici nedotčenou paměť, takže teoreticky můžete udělat tentýž proces, ale typicky se od „C“ dostanete maximálně k „B“ (a i za to můžete být ještě rádi), načež Vás vyruší úplně nová myšlenka (či spíše vjem) „D“ (pokud vás tedy nevyruší už při pokusu přejít k „B“).

Běžně se tedy střízlivá mysl nachází v nějakém stavu, ke kterému se jednak nějak dopracovala, ale krom toho má také určitý cíl, kterého zas dosáhne splněním určitého počtu kroků (akcí). V podstatě máme pohled na jakousi časovou osu, který jsme schopni „zoomovat“; LSD nás přesune tak blízko, že v jednu chvíli vidíme tak jeden malý krok zpět i vpřed (a i o to se musíme aktivně snažit, přičemž někdy ani to nevyjde, neboť jsme vyrušeni dalšími podněty).

Co například udělám, když se chci napít? Zvednu se od počítače, dojdu do kuchyně, vezmu skleničku, otevřu lednici, vezmu lahev, naliju část obsahu do sklenice, vrátím lahev zpět a odejdu k počítači. Jak naložím se stejným záměrem na tripu? Uvedu dva příklady – pro úspěch i neúspěch: a/ Zvednu se od počítače. Za oknem sněží. Ten sníh je nádherný. Jak se blýská. Co jsem to chtěl? Aha, jdu si pro pití. Dojdu do kuchyně. Vezmu skleničku. Jé, ten nádherný vzor na ní. Tak krásně červený. Ta barva je sytá. Hodila by se k ní ještě žlutá. A zelená! Světlá? Ne, tmavá. Tmavě zelená mi připomíná hrad Darkmoor ze hry Might and Magic VI. Ten byl v takových bažinách, že? Proč stojím v kuchyni, když v obýváku na stole svítí krásná lampa? Na tu si musím jít rychle sáhnout, je tak lesklá. b/ Zvednu se od počítače. Za oknem sněží. Ten sníh je nádherný. Jak se blýská. Co jsem to chtěl? Aha, jdu si pro pití. Dojdu do kuchyně. Vezmu skleničku. Jé, ten nádherný vzor na ní. Tak krásně červený. Ale proč ji držím? Aha, jdu pro pití. Otevírám lednici. Nakládané okurky! Mňam. V láku. Ale mám žízeň, co? Tak beru lahev. Nalívám skleničku a hotovo. Jak je vidět, taková akce může být úspěšná, ale také může zcela selhat v závislosti na náhodě (obecně asi čím větší bude má žízeň, tím spíše se nenechám rozptýlit).

Trip extrémně zvyšuje časové preference, důležité je vždy hlavně to, co je aktuálně vnímáno. Ne že by člověk nebyl schopen posoudit důležitost různých věcí, ale pouze tehdy, má-li je zrovna před sebou, případně pevně zaryté v podvědomí. Provést analýzu vzdálenějších důsledků nějaké akce je prakticky nemožné; ne snad že by mozek nebyl z principu schopen, ale analýza je docela nuda a hudba tak krásně hraje, ta zeď má nádhernou barvu a koberec má tak příjemně jemná vlákna. Co že jsem to vlastně chtěl? Asi nic důležitého.

Paměť máte stále k dispozici, takže na tom, co víte „automaticky“, se nic nemění; máte-li někoho rádi a jste-li z podstaty dobrý člověk, který nechce ubližovat druhým, nepůjdete za kamarádem a neřeknete mu, i kdyby vás to právě napadlo, že pes, který mu umřel, vás stejně hrozně štval a neměl jste ho rád, protože víte, že byste ho tím třeba rozesmutněli, což nechcete.

Jste-li však člověk záštiplný a dělá-li vám radost ubližovat druhým, dost možná to uděláte a ještě si vymyslíte další věci, které byste mohli přidat. Je možné, že na společenské konvence nebudete brát ohledy, neboť to už je příliš „vysoká logika“.

To však není jediné riziko, uvedu další příklad; já osobně bych třeba nikdy (ani zfetovaný) nepřišel k ženě a neřekl jí, že je vážně ošklivá. Jenže to má háček: Líbí se mi, když jsou ženy vyzývavé. V souvislosti s tím nepovažuji za tak moc nereálné k dotyčné přijít a říci jí, že se chová či vypadá jako děvka – a myslet to jako kompliment – což ona tak patrně nepřijme. Nic takového se mi nikdy nestalo, ale uvádím to jako příklad.

Citlivost jedince na tripu však vzrůstá, takže se ho může dotknout i to, co by jindy přešel (z klidných a logicky myslících lidí se stávají citliví a emotivní v dobrém i špatném slova smyslu); tripuje-li více lidí spolu, je třeba si uvědomit, že všichni budou nejspíše méně společensky obratní a zároveň zranitelnější, takže je nutné vybrat si skutečně dobrou společnost blízkých, kterým věříme.

Navzdory tomu, že lidé pod vlivem LSD tak důsledně nedomýšlejí důsledky svých akcí, se dle mého názoru není třeba bát toho, že by člověk například zapálil ubrus z důvodu: „Jé, to je ale krásný oheň,“ protože informaci, že je to nebezpečné, máme uloženou v hlavě jako fakt a stále přístupnou. Na druhou stranu si umím představit, že chrstnout vodu na hořící olej by člověk na tripu mohl, protože ví, že oheň je nebezpečný a voda ho hasí, přičemž informaci, že s olejem to není dobrý nápad, sice někde máme, ale možná ne tak úplně po ruce.

Když už by ten dům začal hořet, ztripovaní jedinci by jej nejspíše opustili, protože aktuální pocit ohrožení by měl přebít pokusy zastavit se při útěku a kochat se krajinou, zdí, akváriem, muzikou a dalšími kratochvílemi. Že rychlost evakuace by byla nižší než ve střízlivém stavu, asi netřeba dodávat. Na druhou stranu mohou existovat i nějaká rizika, která člověk nemá vyhodnocená už předem (jako třeba že oheň je nebezpečný; to prostě ví), přičemž ta mohou představovat problém. Například vloupání, což je situace, které lidé typicky zvyklí čelit prostě nejsou, by mohlo skončit různě; i pod vlivem LSD si sice určitě všimnete, že máte v baráku chlapa, který tam nepatří (když ho uvidíte), ale i když vám dojde, že tam jde krást, vyhodnocování taktické situace bude nejspíše katastrofální.

Příklady výše popisují stav na dost vysokých dávkách (třeba 500 mikrogramů a více); při nižších dávkách to ani zdaleka není tak hrozné a lidé běžně přemýšlejí dopředu a plánují běžné věci. Každopádně je v případě, kdy tripuje několik lidí spolu, vhodné mít s sebou někoho, kdo si vezme málo, případně užije jinou drogu bez halucinogenních účinků (nebo vůbec nic, je-li mu to příjemné).

Část druhá: Smyslové vjemy

Smyslové vnímání člověka pod vlivem LSD je do jisté míry zkreslené. Nejedná se přímo o halucinace, kdy by vaše smysly vytvořily něco z ničeho, ale velice často klamou o tom, co skutečně vnímají, respektive prolínají se s představivostí.

U zraku je to zjevné a prokazatelné: Člověk vidí v pohybu objekty, které jsou ve skutečnosti statické; zejména ty barevné či pokryté vzory. Barvy i vzory se prolínají, mísí, vlní, prýští, překrývají, pohupují, bublají, kývají, rotují, přibližují, vzdalují, tříští; podobný zážitek můžete mít s některými optickými klamy, kdy se díváte na obrazec, který se před očima zdánlivě pohybuje – na tripu se tak hýbe skoro vše, ačkoliv některé předměty více než jiné (nejvíce ty barevné a se vzory – například barevné fraktály).

Ostatní smysly pravděpodobně též vnímají deformovaně, i když o tom jen těžko lze sehnat tak přesvědčivý důkaz jako o zraku (že se něco hýbá, když to má být statické, je celkem jasné; zda člověk slyší znít notu jinak, než obvykle, se prokazuje těžko). Je to ale pravděpodobné, neboť například pro většinu lidí na tripu je příjemný poslech elektronické hudby – i v případě, že ji jinak rádi nemají. Znám i lidi, kterým pod vlivem LSD chutnají trochu jiné věci než normálně a domnívám se, že s hmatem a čichem to nebude jiné.

Halucinace si mysl upravuje tak, aby výsledné vjemy byly příjemnější a více podle vašeho gusta; funguje to na velmi podvědomé úrovni, takže si nemůžete úplně aktivně zvolit, co budete vnímat, ale většinou je to zvoleno samo tak, aby byl výsledný prožitek krásný. Já osobně jsem pod vlivem LSD daleko vnímavější k barvám (veselé barvy normálně moc nemusím, na tripu ano), velmi mě oslovuje hudba, kterou běžně neposlouchám a nebývale mi chutná ovoce a zelenina.

Dalším úžasně krásným prožitkem je, když se vjemy z některých smyslů propojují dohromady, takže člověk pak například „vidí hudbu“ či „slyší barvy“ a podobně (k tomu je spíše zapotřebí vyšších dávek). Protože na popis tohoto prožitku se lidé často ptají, pokusil jsem se jej nějak popsat přímo na tripu, což se mi (s vypětím všech sil a používáním notepadu pro zápis myšlenek, aby se nerozutekly) snad podařilo.

Nejprve jsem se zaměřil na „vidění hudby“; došlo mi, že k tomu dochází v momentě, kdy člověk poslouchá hudbu a sleduje nějaký objekt, který se mu pod vlivem halucinací mění před očima. „Vidění hudby“ pak nastane tehdy, když se halucinace přizpůsobí rytmu a barvy se mění přesně tak, aby to při poslechu lahodilo naší mysli. Můžete si to představit podobně jako například videa, ve kterých se mění obrazce podle toho, jak hraje hudba, avšak s jedním rozdílem – na tripu jste tvůrci toho videa vy sami. Nikoliv vědomě, abyste se na to museli soustředit, vaše podvědomí to dělá úplně samo a přesně tak, aby to bylo co nejpříjemnější. Vidíte tedy tu variantu, která připadá vašemu oku nejkrásnější v souvislosti s tím, co slyšíte. Je přece jiný zážitek poslouchat hudbu někde na záchodě a přehrát si tutéž skladbu v příjemném prostředí; a slyšet ji na tripu je ještě úplně jiná liga. Posloucháte hudbu, slyšíte tříštění tónů a před vámi se zjevují obrazce, které ten prožitek dokonale dokreslují; v tu chvíli prožíváte čistou krásu.

A zkuste si pak položit na jazyk nějaké koření, třeba obyčejnou sůl (nebo cokoliv, co vás v té chvíli napadne); chuťové vjemy to, co slyšíte a vidíte, ještě znásobí. Určitě znáte pocit, kdy se nějaká chuť jakoby skokově rozlije ve vašich ústech; tento skok může být doprovázen zvratem v melodii (podezřívám svou mysl dokonce z toho, že pomocí halucinací synchronizuje oba tyto jevy, aby zdánlivě proběhly ve stejný čas, i kdyby se reálně třeba odehrály pár okamžiků po sobě).

Na stejném principu fungují i ostatní smysly. Při nízkých dávkách neprožijete pravděpodobně žádné jejich „spojení“, možná velice zřídka zraku a sluchu; na vysokých dávkách budete mít pravděpodobně zrak a sluch „propojený“ po většinu času, zatímco ostatní smysly se budou náhodně „propojovat“ také. Mým nejsilnějším zážitkem v tomto směru bylo, když jsem hudbu zároveň slyšel, viděl, chutnal a sahal na ni; i s čichem se mi povedlo ostatní smysly propojit, ale ne v jeden okamžik zároveň.

Krom výše uvedených zážitků je celkem běžné, když si vaše mysl hraje s perspektivou, vidíte věci dále, blíže, než skutečně jsou, případně je vždy blíže ta, na kterou pomyslíte a podobně. Dále se občas vyskytují celkem náhodné zajímavé halucinace, které nelze moc dobře popsat (ony ani ty výše uvedené bych nedokázal popsat; kdybych si neudělal poznámky, skončil bych asi u toho, že prostě vidíte hudbu a je to naprosto úžasné, nenapadlo by mě, že jde vlastně o zrakovou halucinaci v rytmu hudby), například jsem jednou v místnosti slyšel v jeden okamžik hlasy všech přítomných „v kulatých rotujících vrstvách obklopených hudbou“ – a vážně nedokážu popsat, co to znamenalo, tehdy takový popis smysl dával, takže jsem si jej tak uložil do paměti (ne slovně, ale v té vzpomínce jsou ony hlasy hmotné objekty).

Část třetí: Emoce

Vše na tripu je řízeno emocemi, neboť logika zůstává upozaděna kvůli její těžké dostupnosti. Chce-li se naše mysl cítit dobře, podvědomí ovlivňuje všechny vjemy tak, aby byly příjemné, často používá asociace: Vidíte člověka, kterého neznáte, ale podvědomí vám ukáže jeho podobnost (ať už iluzorní či skutečnou) s někým, koho máte rádi, což ve vás vyvolá pozitivní dojem. Příjemné věci rádi prožíváte znovu a znovu, takže vám v hlavě znějí zvuky či slova, kterými si děláte dobře, nemusejí dávat příliš smysl. I ve střízlivém stavu raději sledujete krásné věci než ošklivé; pod vlivem LSD se vám však ty příjemné věci jen hrnou na mysl. Je úplně jedno, zda se jedná o něco konkrétního, či spíše abstraktního. Já osobně třeba miluji pocit „heuréka“, který člověk má, když něco vyřeší a na něco přijde; na tripu mám ten pocit snad po každé trochu delší myšlence. Ale i přehrávání si příjemných scén v hlavě, sousloví, úryvků, prostě cokoliv, co vám udělá dobře, ale bez drogy na opakované prožívání nemáte dostatek myšlenkové kapacity a času. Mně se třeba naposledy moc líbilo psát pořád dokola veselými barvami text „DJ SONA TŘÍŠTÍ“ a cítit u toho, jak se tříští tóny elektronické hudby; ta věta mi zněla v hlavě pořád dokola a já se k ní neustále vracel. Zapnul jsem tedy MS Paintbrush, jelikož software s hezčími efekty jsem v kamarádově počítači nenašel, a…

Emoce však nejsou vždy jen pozitivní; někdy se stane, že (většinou během interakce s jinými lidmi) člověka něco zmate, případně naštve či rozhodí. Normálně to nebývá až tak velký problém, protože je-li mysl nastavena tak, že chce přijímat hezké věci, něco hezkého si celkem vzápětí najde, takže když mě něco malinko vyvede z míry, stačí sednout k počítači, znovu obtáhnout „DJ SONA TŘÍŠTÍ“ a je dobře.

Horší je, když problém není venku, ale vevnitř; mysl se ne vždy chce cítit dobře, což může být dáno buď melancholickou povahou ztripovaného jedince, nebo klidně současnými starostmi, stresem, nepohodou. Takový stav může trvat až celou dobu a říká se mu bad trip. Dobré je, že bad trip nastává zřídka (řada uživatelů LSD tu zkušenost vůbec nemá, ani když drogu berou opakovaně); špatné však je, že tento stav nemusí být způsobem pouze povahou, ale také současnou situací a starostmi dotyčného, což znamená, že když spolu bere drogu více blízkých lidí a jeden ve svém bad tripu interaguje s ostatními, může svoji nepohodu přenést dál (není to pravidlem, ale může k tomu dojít).

Všechny ty krásné halucinace, které podvědomí vytváří (souznění barev s hudbou a tak dále) a o kterých jsem psal výše, jsou tvořeny stále, leč ne tak, aby byly příjemné, ale naopak nepříjemné. Bad trip je noční můrou v bdělém stavu, všechno je špatné, nepříjemné, na člověka útočí jeho vlastní halucinace a veškeré asociace, o kterých jsem se výše zmiňoval, že spojují vše, co vidíte, s tím, co máte rádi, fungují též naopak – vše vám připomíná bolestivé zážitky. Psychická bolest, hnus, strach, paranoia, každé chování lidí kolem si vykládáte jako útok, zradu; naštěstí se sami cítíte tak slabí, že typicky nemáte chuť se „bránit“, ale spíše někam zmizet a užírat se tam neštěstím, nebenenávistí, hanbou a pocitem prohry.

Část čtvrtá: Další zážitky a dávkování

Výše popsané stavy (naprostá neschopnost udržet myšlenku a podobně) se týkají třeba dávek kolem 400 mikrogramů a více; v takovém stavu je možné prožívat i další věci, pokud se o to člověk snaží. Lze zažít „vidění do nitra věcí“, případně „opuštění svého těla a pohled zvenčí“ a další iluze, které občas mění (rozšiřují) pohled uživatelů LSD na svět (uvědomují si věci, které je předtím nenapadly).

Stav, ve kterém se bude během tripu člověk nacházet, lze do značné míry ovlivnit vůlí (respektive se to lze naučit), dávkou a může se měnit. V zásadě je možné pod vlivem LSD dělat spoustu různých věcí; základem je nejspíše poslech muziky, u čehož si můžete užívat další akce: přemýšlení o věcech z jiného úhlu pohledu (vysoké dávky umožňují spíše zkoumání pocitů, nízké dávky netradiční vhled na různé problémy), spirituální či nevšední zážitky (setkání s bohem či mimozemšťany, vidění podstaty věcí, opouštění těla, smrt a znovuzrození – zde jsou zapotřebí extrémní dávky), něco jako „astrální projekce“ (osobně jsem se například díval na hořící svíčku s tekutým voskem, který se změnil v jezero a knot ve strom v plamenech, já stál na břehu a vše sledoval) a samozřejmě nepřeberné množství smyslových zážitků od poslechu hudby a sledování krásných věcí přes jezení až po sex (což je pod vlivem LSD extrémně silný – a někdy i dost divný – zážitek, avšak při moc vysokých dávkách je problematická souhra partnerů – v takovém případě asi není dobré spát s někým, s kým nespíte už dlouho). Téměř všechny halucinace se lze do jisté míry naučit usměrňovat a řídit (je tedy možné si například vybrat, zda si chcete hrát s perspektivou, barvami nebo čímkoliv dalším).

Já osobně jsem pod vlivem LSD poznal ještě další zajímavou věc – měl jsem to štěstí narodit se s povahou velice šťastnou, nikdy v životě jsem netrpěl (ani přechodnými) depresemi, smutkem, melancholií, pocitem méněcennosti a vůbec jakoukoliv iracionální bolestí. Vlastně jsem pořád dlouhodobě šťastný, i když se mi občas nedaří a mám všechny důvody nebýt; vždy si najdu něco, co mi pocit štěstí dá. Samozřejmě se mi občas stane, že mě něco naštve, zamrzí, vyděsí a podobně, nicméně vždy to má konkrétní důvod a „na pozadí“ vlastně pořád cítím štěstí a pokoj (navíc nikdy nemám „špatnou náladu“ jen tak). Protože jsem „bezdůvodnou emocionální bolest“ nikdy nepoznal, velice jsem se o ni zajímal, četl si zpovědi (manio)depresivních lidí, ale nikdy se do toho nedovedl vžít. Až jednou na LSD s jedním velmi blízkým člověkem, jenž prožíval bad trip, se mi povedlo do takového stavu spadnout také (viděl a cítil jsem jeho utrpění, čímž se aktivovalo i mé). Jelikož mě deprese vždy fascinovaly a já je chtěl prozkoumat více, vzal jsem si dalších několik set mikrogramů drogy. Pak následovala dokonalá emocionální bolest, vše bylo špatně bez zjevného důvodu; svět zahalily sračky. Hudba, která ještě před pár hodinami zněla božsky, mi rvala uši, stěny mě umačkávaly, v ústech jsem měl nepřekonatelnou pachuť a celé to nemělo vůbec žádný důvod. Zkoušel jsem si schválně pomoci – racionální úvahou na téma, že se vlastně nic hrozného neděje. Nebylo to k ničemu, protože jsem tu úvahu nebyl schopen dokončit; neboť jakoukoliv ucelenou myšlenku ihned v zárodku rozdrtila všudypřítomná špína, bolest a marnost. Chtěl jsem zmizet, prostě nebýt, konečně se mi podařilo zakusit ten pocit; pak mi došlo, proč možná lidem v depresích nepomáhá racionální vysvětlení na téma, že bude dobře – ta bolest prostě přebíjí jakoukoliv úvahu, které dotyčný v danou chvíli nejspíše není schopen. Tento stav mě přešel asi za dvě hodiny, neboť jsem byl tak fascinován jeho průzkumem, až se má mysl dostala „do pohody“ jen tím pocitem zkoumání, který mě začal uspokojovat.

Mám dobrou kamarádku, která to dokáže i naopak – umí si vzít LSD, když se cítí mizerně, a prožívat štěstí i krásu. Něco podobného však nedoporučuji zkoušet tomu, kdo nemá s touto drogou příliš zkušeností, neboť brát LSD se silně negativními emocemi je nejsnazší cesta k bad tripu. Ze stejných důvodů se určitě vyhněte halucinogenům v případě, že máte sebedestruktivní sklony, nebo jste dokonce psychopaté, rádi ubližujete lidem a podobně – na tripu byste tak skutečně mohli jednat; také není dobré být po dobu působení látky v kontaktu s lidmi, které nemáte rádi, případně s nimi máte komplikované vztahy.

S dávkováním je třeba být velice opatrný; každý trip je jiný a některé se od sebe liší extrémně moc i na stejné dávce. Nikdy si nedávejte výrazně víc, než kolik už dobře znáte (což neznamená z jednoho tripu); dávky je lepší zvyšovat postupně než skokově. LSD není „párty droga“, kterou do sebe hodíte a „nic neřešíte“; naopak se můžete šeredně spálit, zejména labilnější jedinci si mohou způsobit trauma. Je nutné mít před ní neustálý respekt; obecně platí (a viděl jsem to u mnoha lidí), že jakmile někdo tento respekt ztratí, šeredně se mu to vymstí. Mám s LSD dlouholeté zkušenosti, prošel jsem si desítkami tripů, postupně jsem vyzkoušel obrovské množství různých dávek (až do 3000 mikrogramů) a musím konstatovat, že můj respekt k této droze je daleko větší než na počátku; dávám si tedy dobrý pozor (třeba kdykoliv jsem v novém prostředí, na nové dávce, droze od nového dodavatele – a nespojuji více nových věcí naráz). Kdykoliv jsem získal pocit, že LSD už docela znám, vždy mě nějaký trip něčím překvapil. Pochopení a využití obrovského potenciálu, který tato droga má, je dle mého názoru celoživotní cesta, na které se člověk stále něco učí; nejen nové věci, ale i o droze samotné.

Důvodů k braní LSD může být celá řada: Například snaha zkoumat sebe sama, své podvědomí, emoce, vidět věci z nevšedního úhlu pohledu, utřídit myšlenky, získat spirituální zkušenosti, případně zažít krásu, vidět hudbu, slyšet barvy, být přehlcen emocemi a vjemy. Zejména logicky myslící lidé, kteří nejsou od přírody příliš emocionální, mohou získat zážitky naprosto nevídané a vzdálené všemu, co znají; pomocí nich pak mohou lépe porozumět těm, kdož jsou ze své přirozenosti spíše více emocionální. Já osobně tuto drogu beru dvakrát až čtyřikrát ročně; dělal bych to i častěji, ale jako programátor musím mít čistou hlavu, krom toho mi trip koliduje i s dalšími zálibami (například psaním). Čas od času je však nádherné pohlédnout na svět z jiné perspektivy a plně prožít každý tón, barvu, chuť, dotyk i vůni a být jen zaplaven krásou…

Některé věci (zejména spojené s emocemi, mezilidskými vztahy, uměním či vnímavostí) se mohu díky této droze učit neskutečně rychle; nemusím je jen analyzovat, mohu je konečně cítit a vnímat, což je mi bez LSD v mnoha případech zapovězeno. Učím se rozumět emotivním lidem, lépe s nimi jednat a nezraňovat jejich city; protože díky LSD si mohu sám vyzkoušet, jaké to je být citlivý a zranitelný. Na každém tripu pochopím spoustu věcí, které bych se jinak učil roky; pak je několik měsíců zpracovávám a začleňuji do běžného života. LSD pro mě není droga pro zábavu; je to biohacking, nástroj k sebepoznání, učení a sebezdokonalování.

Osobní finance

Pozor drogy víte kolik stojí.

Drogy užívá v některé formě v ČR statisíce lidí. Jejich počet neustále roste. Drogy však nepřinášejí jen nevšední a neobvyklé zážitky, ale přinášejí i smrt. Smrt způsobená drogou navíc není zadarmo. Kromě nejdražší hodnoty - lidského života si droga vyžádá tisícové částky. Kolik drogy stojí? Jak jsou dostupné?

Česká republika nepatří k zemím nejhůře postižených drogami. Proti jiným srovnatelným zemím je spotřeba drog v ČR relativně nižší. Česká republika dlouho platila především za tranzitní zemi, kdy drogy byly přes naše území pouze převáženy a nacházely si své konzumenty v bohatších západních zemích. To se však již mění a stále větší množství drog v České republice zůstává, či se zde přímo produkuje.

Legalizace měkkých drog?

V naší společnosti se zabydlelo používání pojmu měkké a tvrdé drogy. Na tom, že užívání tvrdých drog je velmi nebezpečné, se shodují snad všichni. Na měkké drogy, které jsou také nejužívanější, jsou však názory různé. Setkáme se tak s hlasy, které volají po úplném zákazu a trestnosti užívání měkkých drog, ale i hlasy, které volají po jejich úplné legalizaci. Jako vždy bývá pravda někde uprostřed.

Prodej, výroba či pouhé nabídnutí drogy je trestné!

I přes všechny úvahy a pochyby nelze doporučit užívání žádných drog. Výroba, pěstování, prodej či pouhé nabídnutí nelegální drogy je přísně trestáno! Ani náklady na jejich pořízení nejsou nízké, přičemž platí, že tvrdé drogy jsou obecně dražší než měkké, jejichž dostupnost je poměrně dobrá.

Tip: Zvýší se alimenty? Budou pro muže významnou hrozbou? Mohou je zruinovat? Čtěte!

Za kolik drogy pořídíte?

Marihuana - nejznámější, nejdostupnější a nejužívanější drogou je Marihuana (tráva..). Je nejvíce oblíbená mezi náctiletými a mladými lidmi. Její užívání se velmi rychle šíří na základních a středních školách. Proto je třeba doporučit, aby rodiče věnovali pozornost, za co jejich dítě utrácí své kapesné a jak a kde tráví svůj volný čas. Dostupnost trávy je také dána její malou pořizovací náročností. Mnoho uživatelů si ji pěstuje na svém "políčku".

Užívání trávy může být i poměrně nákladná záležitost, zvlášť několik měsíců před tzv. sklizní, kdy ceny lezou nahoru. Po sklizni (konec srpna, září) je drogy větší dostatek a tudíž i nabídka je širší. Právě v této době je největší šance skryté zásoby drogy u svého dítěte, nebo jiného blízkého člověka objevit. Marihuanu lze koupit ve formě paliček této rostliny (obsahující nejvíce účinné látky), které si uživatelé nejčastěji následně nadrtí do cigarety (jointa). Způsobů konzumace je však mnohem více. 

Cena se liší dle období a kvality příslušného vzorku a činí od 200 - 300,- Kč za malý sáček. Toto množství stačí přibližně na 2-4 cigarety, dle chuti a hlavně výdrže spotřebitele. Rozhodně není bezpečné ani příjemné se při prvním pokusu "odstřelit".

Další možností je zakoupení marihuánové cigarety, která stojí od 40 - 70,- Kč, tento způsob ale není v našich podmínkách příliš častý ani praktický.

Hašiš -  pryskyřice z konopí, která vypadá jako hnědý až černý váleček nebo kostička, je obecně dražší než "tráva". Lze ho pořídit za ceny od 250 - 350,- Kč za gram. Kvalitnější materiál může být ještě dražší. Hašiš má zpravidla vyšší a intenzivnější účinky než tráva a v našich podmínkách se konzumuje nejčastěji kouřením.

Extáze -  v současnosti velmi oblíbená a rychle se rozšiřující droga, kterou užívají především mladí lidé na diskotékách a koncertech. Podává se ve formě pilulky a má poměrně rychlý účinek. Tato droga vyvolává v lidech především pocit aktivity, bujarého veselí a potřeby se hýbat. Nesmí se však konzumovat společně s alkoholem, protože může být velmi nebezpečná. Cena jedné tabletky extáze se pohybuje od 200 - 250,- Kč. Při požití zde hrozí též nebezpečí dehydtratace a srdečních problémů.

Trip -  velmi malý papírek 5x5 mm. napuštěný látkou LSD, který se pokládá nejčastěji na jazyk či na horní patro úst. Způsobuje halucinace a jiné výrazně vyšší smyslové, vizuální, hmatové či prožitkové vnímání. Síla účinku je individuální. Použití této drogy může být nebezpečné především z důvodu možnosti silných depresivních stavů a zkratovitého jednání u některých uživatelů. Pořídit ho lze za cenu od 200 - 300,- Kč za papírek.

Výše uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se v místě a čase lišit.

Dalšími drogami, které jsou řazeny mezi tvrdé, se budeme zabývat v druhém díle článku.

Právě se děje

Albánci šokovali Itálii nejrychlejším gólem v historii Eura. Nakonec ale padli

Kanoista Fuksa získal na ME stříbro a bronz, ale z výkonů byl rozpačitý

Chci přímý sestup z extraligy, líčí Hadamczik. Jágra by rád jako svého poradce

Při motocyklových závodech v jičíně havaroval jezdec mezi diváky. pět lidí včetně motocyklisty utrpělo zranění, na dvacet tisíc lidí ve varšavě demonstrovalo za práva sexuálních menšin.

Předvolební Francii zasáhly protesty. Lidé demonstrují proti krajní pravici

Neefektivní Chorvati dostali lekci od Španělska. Zahodili i penaltu

• Podivné zločiny
• Co z tebe bude?!
• Ostatní sporty
• Den v 60 sekundách
• Historky z placu
• Politické bizáry
• Film a televize
• Klasická hudba
• Chytré Česko
• My a deziformace
• Porodnictví

Centrum.cz  |  Atlas.cz 1999 – 2024 © Economia, a.s.  |  O nás  |  Všechny služby  |  Volná místa

Inzerce  |  Služby firmám  |  Všeobecné podmínky  |  Cookies  |  Nastavení soukromí  |  Ochrana osobních údajů  |  Zpracování osobních údajů  |  Audiovizuální mediální služby  |  Nápověda

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků, je bez souhlasu Economia, a.s. zapovězeno. Bez souhlasu Economia, a.s. je zapovězeno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat podle ustanovení § 39c autorského zákona.

Nejznámější halucinogen nebo také symbol hnutí hippies – LSD neboli diethylamid kyseliny lysergové patří mezi drogy, s nimiž se setkáváme nejčastěji. Jaké jsou konkrétní účinky látky, jak LSD vlastně poznat nebo jak léčit závislost, pokud si ji jedinec na droze vypěstuje? To vše se dozvíte v tomto článku.

LSD patří mezi takzvané „halucinogenní drogy” čili látky s halucinogenním účinkem. V jejich popisu práce je měnit kvalitu vědomí, celkovou psychiku i intenzitu a hloubku prožívání. Po užití drogy dochází k ovlivnění smyslového vnímání, také se jinak prožívá okolní realita i člověk samotný. Droga nezpůsobuje halucinace v pravém slova smyslu, mluvíme o takzvaných pseudo-halucinacích, které mají podklad v reálném okolí.

Účinky se objevují zpravidla za půl hodiny, maximálně do devadesáti minut po užití drogy, a setrvávají po dobu 12 hodin. Se zmiňovanými příjemnými stavy se však může vyskytnout i pocit mírného chvění, střídání teplot lidského těla nebo závratě, nevolnosti.

Stavy blaženosti, které jsou ostatně důvodem, proč k užívání LSD dochází, nastupují v extrémní verzi hlavně po užití větší dávky drogy. Mohou však vést k děsivému strachu o život. To je ta druhá strana pomyslné mince. Mezi další nežádoucí účinky LSD patří panická hrůza nebo rapidní změna tělesných proporcí člověka, což s psychikou jedince do značné míry zamává. Navíc se může člověk cítit zmatený, neumí odhadovat vzdálenost, má narušenou celkovou perspektivu.

Příznaky LSD

Příznaky užití této drogy se od ostatních návykových látek příliš neliší. Zpravidla nastupují rozšířené zorničky, ztráta kontroly nad realitou, také se může vyskytnout nespavost, suchost v ústech nebo nechutenství a s tím spojené hubnutí způsobené nedostatkem konzumovaných potravin.

Jak poznat LSD

LSD je drogou známou už od roku 1938, kdy ji syntetizoval Albert Hofmann v laboratořích nejmenované firmy. Dnes se na trhu objevuje ve dvou formách, a to ve formě papírků a gelu. V České republice je rozšířenější první forma, kdy papírky jsou nasáknuté čirou tekutinou (případně se velmi často papírky nahrazují pilulkami nasáknuté téže tekutinou), LSD ve formě gelu je známé hlavně v zahraničí a benefitem této formy je především možnost lépe a přesněji dávkovat množství drogy.

Jaká jsou rizika

Stejně jako jiné drogy, i LSD patří k vysoce rizikovým látkám, s nimiž není radno si zahrávat. Nejen, že dochází ke kolísání teploty lidského těla, krevního tlaku nebo k celkovým nevolnostem a závratím, zejména vysoké množství užívané drogy může způsobit poruchy myšlení, vztahovačnost, také pocity toho, že se člověku někdo snaží ublížit čili takzvanou paranoiu.

Oproti pervitinu dochází při dlouhodobém užívání k fyzické závislosti, který následně pokládá základní kameny i psychické závislosti. Z ní poté pramení úzkosti a vzniklé deprese, případně může dojít ke vzniku dalších psychických problémů končících na psychiatrii nebo hospitalizací v nemocnici.

Jak léčit závislost na LSD

• Pokud jste na sobě zaregistrovali závislost na LSD, je nejdříve nutné zachovat klid.
• Poté se obrňte trpělivostí a silnou vůlí, která se při odvykání bude hodit.
• Přivolejte lékaře, případně lékaře navštivte. Bude nutné být pod dozorem, ať už z důvodu toho, že bude člověk vystrašený, ale také z důvodu vzniku možných halucinací.

Jak se vyrábí LSD

Zajímáte se o to, jak vyrobit LSD? Níže uvádíme odkaz na Wikipedii, kde se můžete dočíst obecné informace, jaký má vzorec a jak se asi může vyrábět pro vědecké a teoretické znalosti a ze zajímavosti. Nikoliv pro samotnou výrobu, distribuci, prodej či užívání.

Odkaz na detail : https://cs.wikipedia.org/wiki/Diethylamid_kyseliny_lysergov%C3%A9

Jaký je dojezd po LSD

Dojezd po LSD čili doba intoxikace je poměrně krátká stejně jako samotné trvání účinků. Tento stav trvá zhruba šest až osm hodin s tím, že se můžeme cítit jako po kocovině. Myšlenky bývají roztěkané, velmi zrychlené, celkově neuspořádané.

Jak dlouho je LSD v krvi a ve slinách či moči?

Jelikož se LSD užívá většinou velmi malé množství, i výskyt ve slinách, krvi nebo moči je poměrně krátký. V krvi se látka rozpozná po dobu dvou až čtyř hodin, v moči je prokazatelná zhruba dvanáct, výjimečně pak dvacet hodin. U slin je to obdobné jako v případě krvi.

Jak dostat LSD z těla?

Účinky látky v tomto případě vyprchají samy. Netrvá to příliš dlouho, maximálně několik hodin, vzniklé stavy však můžete řešit samostatně. Mnoha uživatelům pomáhá se v této době vyhýbat stresujícím místům nebo situacím, případně být jen s těmi, s nimiž se cítí dobře.

Co je to LSD trip?

LSD trip je jen jiné pojmenování sjetí LSD. Je to označení pro zmiňovaný papírek, který je napuštěný návykovou látkou, potištěný nejrůznějšími motivy.

LSD a současnost

I když stále mluvíme o droze, u níž je však pravděpodobnost vypěstování závislosti minimální, i možná proto se látka zkoumá v boji proti nejrůznějším nemocem. V současné době probíhá několik výzkumů, při nichž se vědci zajímají o dopady LSD na těžké migrény či takzvanou psycho-spirituální krizi. 

Bohužel toto zkoumání má i negativní efekt, kterým je fakt, že se dostává mezi stále více lidí a že se stále více medializuje. I to velkou měrou přispělo k tomu, že se z LSD stala velmi nebezpečná droga, stejného rizika jako pervitin nebo kokain.

Potřebujete pomoc?

Můžete nám poslat zprávu nebo nám zavolat každý den od 8 do 20 hodin. +420 770 143 385

Text zprávy

Je mi více jak 16 let a souhlasím se zpracováním osobních údajů *

Souhlasím se zasíláním informačních newsletterů

Tato webová stránka používá cookies

Můžete buď všechny povolit níže tlačítkem „Souhlasím se všemi“, odmítnout nebo nastavit podrobně "Detailní nastavení". Výběr můžete také později změnit. Více informací o cookies Zásadách ochrany osobních údajů .

Dôležité informácie o najbežnejších nelegálnych látkach, najmä pokiaľ ide o ich vzhľad, zloženie, účinky a zdravotné riziká

LSD [papier, trip, kyselina, acid] je nelegálna psychotropná látka syntetického pôvodu s výrazným halucinogénnym účinkom, ktorá je chemicky uvádzaná ako dietylamid kyseliny lysergovej. V čistom stave sa jedná o jemne kryštalický biely prášok bez osobitnej chuti a zápachu, ktorý je dobre rozpustný vo vode, takže sa vyskytuje skôr ako bezfarebný roztok, ktorý umožňuje praktickejšie dávkovanie. Na čiernom trhu býva LSD väčšinou dostupné vo forme malých papierových štvorčekov s rôznou potlačou, do ktorých je roztok s LSD napustený, alebo zriedkavejšie vo forme želatínových toboliek, či vo forme kryštálov, ktoré majú vzhľad malých granuliek najčastejšie tmavomodrej alebo zelenej farby. LSD je mimoriadne účinná látka, pričom výraznejší psychodelický efekt možno dosiahnuť už pri dávke 50 až 100 mikrogramov.

Najčastejší spôsob užívania magických húb je ich konzumácia cez ústa, buď v surovom stave alebo až po ich vysušení. Z rozomletých usušených húb je taktiež možné pripraviť odvar. LSD sa najčastejšie užíva cez ústa (papierové štvorčeky alebo želé sa vkladajú pod jazyk). Ak je LSD vo forme roztoku, možno ho tiež aplikovať injekčne, v prípade nálepiek aj ich nalepením na neporušenú pokožku, avšak tieto spôsoby aplikácie bývajú zriedkavejšie.

Bezprostredné účinky magických húb a LSD nastupujú zhruba za 60 minút. Ak sa huby dobre rozžuvajú a dlhšiu dobu ponechajú v ústach, prípadne sa z nich urobí vývar, alebo ak sa LSD aplikuje injekčne, môže sa čas ich nástupu skrátiť približne na 10 až 20 minút. Stav intoxikácie hubami trvá väčšinou 4 až 6 hodín, v prípade LSD však môže trvať až 12 hodín. Účinky oboch látok na ľudský organizmus sú v mnohých smeroch veľmi podobné, pričom ich intenzita a charakter závisia od množstva užitej látky, jej čistoty a individuálnej citlivosti konzumenta voči jej účinku. V úvodnej fáze intoxikácie sa tieto účinky môžu fyzicky prejaviť ako mierne chvenie, pocit nekľudu, nevoľnosť, malátnosť, poruchy rovnováhy, búšenie srdca, zvýšenie telesnej teploty, či potenie. Tieto pocity však postupne ustúpia a nahradí ich celkové fyzické uvoľnenie, hoci pretrvávajúcu intoxikáciu možno stále spoľahlivo identifikovať podľa rozšírených zreníc. Na psychickej úrovni dochádza deformovanému vnímaniu objektívnej reality a k postupnej strate časových a priestorových súvislostí (čas akoby vôbec neexistoval a priestory sa javia ako neznáme). Užívateľ má zvýšenú citlivosť na vnímanie farieb, ktoré získavajú neobyčajné odtiene. Charakteristický je výskyt ilúzií, pseudohalucinácií a farebných kaleidoskopických obrazcov. Opojenie často sprevádzajú pocity eufórie, šťastia, porozumenia alebo zjednotenia s vyššou podstatou, ktoré môžu byť vnímané ako mystické zážitky.

Bezprostredné riziká užitia magických húb alebo LSD môžu v niektorých prípadoch viesť k pocitom nepohody, úzkosti, strachu, či paniky (tzv. bad trip). Užívateľ môže napr. získať pocit, že navodený stav trvá nekonečne dlho a normálne vnímanie sa mu už nevráti. V prípade užitia vyšších dávok sa môžu prechodne objaviť výraznejšie poruchy myšlienkového procesu, pocity odosobnenia alebo silný halucinačný stav bez možnosti jeho ovplyvnenia, čo môže vyvolať nepríjemný pocit straty kontroly, zmätku alebo paranoje. Prechodne sa tiež môže vyskytnúť zimnica alebo nevoľnosť. Väčšina týchto rizík však vyplýva z výberu nevhodného prostredia (setting), či vnútorného rozpoloženia jedinca (set), v ktorom danú látku užije, pretože tieto skutočnosti priamo a v najväčšej miere ovplyvňujú priebeh zážitku. V prípade magických húb navyše existuje určitá možnosť predávkovania alebo ich zámeny za niektoré jedovaté druhy. V prípade LSD je možnosť predávkovania prakticky vylúčená. Určité riziko pri užití týchto látok neskúsenými konzumentmi predstavujú unáhlené rozhodnutia v dôsledku halucinácií a falošných predstáv, ktoré môžu viesť k rôznym úrazom alebo nehodám. Vo všeobecnosti platí, že magické huby a LSD patria k najmenej predvídateľným drogám a konzument by mal disponovať istou mentálnou zrelosťou a stabilitou, aby navodený stav zvládol bez väčších problémov a ohrozenia vlastného zdravia.

Pre bezpečnejšie a menej škodlivé užívanie LSD dávame do pozornosti harm-reduction produkt z násho eshopu, a to Test na LSD , ktorým sa dá rýchlo a spoľahlivo overiť, či testovaná vzorka skutočne obsahuje LSD alebo iné indoly, alebo naopak obsahuje len látky, ktoré efekt LSD iba napodobňujú, a ktorých užitie môže mať nepredvídateľné účinky.

Riziká dlhodobého užívania magických húb (alebo aj jednorazového užitia veľkej dávky) spočívajú v možnosti poškodenia niektorých telesných orgánov, predovšetkým obličiek a pečene. V prípadoch dlhodobého užívania LSD sa poškodenie zdravia na fyzickej úrovni nepotvrdilo. Dlhodobé užívanie magických húb alebo LSD však môže viesť k oslabeniu duševnej rovnováhy, čo za určitých okolností môže prejsť do psychotickej roviny (dezorientácia, depresia, poruchy myslenia a pod.). U niektorých predisponovaných jedincov môžu stavy vyvolané týmito drogami spustiť vážnejšie psychické ochorenia (schizofrénia, maniodepresívne stavy), pričom toto riziko tu existuje už pri užití jednej dávky. Výnimočne sa aj po dlhšej dobe od užitia týchto drog (týždne alebo mesiace) môže objaviť tzv. flashback, čo je spontánny návrat stavu prežitého pri intoxikácii, ktorý môže trvať niekoľko sekúnd či minút. Ku vzniku fyzickej alebo psychickej závislosti na týchto drogách spravidla nedochádza.

Konsultacje

Kosmetologia, kosmetologia estetyczna, manualne terapie odmładzające, modelowanie ciała, masaże ciała, ajurwedyjskie spa.

• Konsultacja podstawowa
• Konsultacja rozszerzona
• Konsultacja Anti-aging
• Konsultacja Modelowania Sylwetki
• Konsultacja trychologiczna podstawowa
• Indiba Deep Care
• Peelingi chemiczne Nanili
• Zabiegi organiczne Ilcsi
• Terapia Enzymatyczna DMK
• Hyalual Glow
• Zabiegi na twarz
• Radiofrekwencja mikroigłowa
• Mezoterapia igłowa
• Stymulatory tkankowe
• Masaż Kobido
• Zoga Face Integration
• Transbukkalny masaż twarzy z liftingiem okolic oczu i czoła
• Masaż dermoplastyczny
• Masaż psychosomatyczny
• Hormonalna terapia manualna
• Masaż twarzy bańką chińską – drenaż+lifting
• Japoński masaż twarzy
• Masaż twarzy
• Osteopatia estetyczna
• Indiba na ciało
• Masaże antycellulitowe
• Rytuały Spa Skeyndor
• Masaż klasyczno-terapeutyczny
• Masaże relaksacyjne
• Masaż dla kobiet w ciąży
• Masaże z peelingiem
• Depilacja woskiem
• Przekłuwanie uszu BLOMDAHL
• Makijaż permanentny
• Shirodhara – masaż systemu nerwowego
• Refleksologia stóp

Strona główna - Cennik

Kolik stojí v Česku drogy?

• Sdílejte na Facebooku
• Sdílejte na síti X

Narkoman na vrcholu své závislosti za drogy utratí klidně i milión korun za rok. Celkové náklady českého státu na protidrogovou politiku lze odhadnout na několik miliard korun ročně.

Nejprve trocha historie

Hovoříme-li o drogách, máme většinou na mysli látky zneužívané pro jejich zvláštní psychoaktivní účinek. Lidstvo zná drogy odnepaměti. Zprvu se jednalo o různé rostliny, jejichž konzumace se projevovala změnami psychického a fyzického stavu od útlumu přes halucinace až po euforii.

Halucinogenní houby a rostliny bezpochyby byly součástí rituálních obřadů už u primitivních národů. Podle dochovaných záznamů pěstovali Sumerové v oblasti Středozemního moře mák před více než pěti tisíci lety. Nazývali ho „rostlinou radosti“, z čehož lze usuzovat, že ho nejspíš používali k výrobě opia.

Spoustu nových drog s sebou přinesl rozvoj moderní medicíny. Řada léčiv předepisovaných lékaři na různé neduhy měla spoustu vedlejších účinků a způsobovala uživatelům fyzickou i psychickou závislost.

Na počátku devatenáctého století byl ze surového opia poprvé vyroben morfin, který pak byl široce používán jako lék proti bolesti. O půlstoletí později ho doplnil další opiát – kodein. V roce 1898 pak firma Bayer uvedla na trh nový silný lék proti kašli – heroin.

Negativní důsledky drogové závislosti však byly natolik závažné, že většina léků a dalších látek, které ji vyvolávaly, byla brzy postavena mimo zákon.

Dvacáté století pak přineslo nové syntetické drogy: pervitin (metamfetamin), LSD, PSP, fenetylaminy (DOM, DOB atd.), extázi (MDMA), „smart drugs“ (Piracetam, DMAE) a mnoho dalších. Sex, drogy a rock'n'roll se stalo heslem celé jedné generace a hnutí za legalizaci marihuany přetrvalo od šedesátých let do současnosti. Bez tzv. tanečních a „chytrých“ drog se dnes neobejde skoro žádná diskotéka. Všem civilizovaným státům světa nezbylo nic jiného než začít s drogami intenzivně bojovat.

Kolik stojí drogy

Cena drog je dána trhem, tedy poměrem nabídky a poptávky. Záleží nejen na druhu drogy, ale i na tom, v jakém množství a v které části světa se kupuje. Jeden gram kvalitního heroinu se na afghánsko – pákistánském pohraničí dá pořídit za šest dolarů. Na ulici v New Yorku za něj kupující zaplatí až dvacetkrát tolik. V Česku stojí gram heroinu podle údajů České protidrogové centrály tisícovku. Pravděpodobně však bude méně kvalitní. I pro narkomany je u nás důležitější spíše cena nežli kvalita.

Na zhruba stejnou částku přijde i česká specialita – pervitin. Tuto drogu se stimulačním účinkem v sedmdesátých letech minulého století znovuobjevili zdejší narkomani. Svět ovšem tuto drogu zná už velmi dlouho. Za druhé světové války ji používali japonští piloti kamikadze a příslušníci německých speciálních jednotek SS. Dodávala jim pocit obrovské fyzické a mentální síly. Pervitin nyní získává oblibu i v mnoha dalších zemích jako levnější alternativa kokainu, nabízející podobné a přitom dlouhodobější účinky.

Bezkonkurenčně nejpoužívanější „měkkou“ drogou ve světě i u nás zůstává marihuana. Podle odhadů Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) vyzkoušelo marihuanu či jiné konopné produkty alespoň jednou v životě v evropských zemích přibližně 6 % dospělé populace.

V Česku se roční spotřeba marihuany odhaduje nejméně na 10 tun. Nejoblíbenější je tato droga mezi mladými lidmi od 15 do 34 let – jednak kvůli svému image, jednak kvůli dobré dostupnosti. Značná část produkce této drogy pochází ze soukromých políček a uměle přisvětlovaných květináčů jejich spotřebitelů.

Další skupinu nejužívanějších drog tvoří halucinogenní a stimulační drogy. LSD v Česku z velké části nahradily experimenty s lysohlávkami, durmanem a některými dalšími více či méně jedovatými bylinami. Je tu sice větší riziko otravy, ale vyjde to levněji.

Fenomén, který do Česka dorazil krátce po sametové revoluci, jsou tzv. taneční drogy. Jedná se o látky spadající na pomezí stimulancií a halucinogenů a nabízející přehlušení pocitu vyčerpání příjemnými prožitky. To ovšem neznamená, že by byly méně nebezpečné. Tableta Extáze se dá na leckteré pražské diskotéce sehnat už za 100 Kč.

Zdroj: Statistiky Ministerstva vnitra ČR na základě údajů Národní protidrogové centrály.

Počet narkomanů roste, ceny drog klesají

Podle Agentury OSN pro drogy a zločin se počet uživatelů drog v letech 1998 – 2006 celosvětově zvýšil nejméně o pětinu. Ceny drog přitom vytrvale klesají. Například ve Velké Británii klesla cena tvrdých drog mezi lety 1995 a 2005 o třetinu. Ještě prudší pád údajně zaznamenaly ceny drog ve Spojených státech a v zemích bývalého Sovětského svazu. Je to dáno jejich celosvětovou nadprodukcí, která je doprovázena změnou orientace distributorů drog z udržování vysokých cen na zvyšování obratu.

Situace v Česku v oblasti drog zůstává oproti světu specifická hned z několika důvodů. Před rokem 1989 se komunistický režim snažil předstírat, že drogy jsou v Československu zcela okrajovým problémem. Uživatelé drog vytvářeli uzavřená společenství, v nichž se drogy snažili sami vyrábět. Dovoz drog z ciziny komplikovala neprostupnost železné opony, ale hlavně absence volně směnitelné měny. Kromě marihuany zde tehdy byl jednoznačně nejrozšířenější drogou podomácku „vařený“ Pervitin.

Počátkem devadesátých let v Česku vzniklo tržní prostředí nejen v případě legálního zboží, ale i drog. Výrobu a distribuci drog převzal organizovaný zločin a Česko se i v této oblasti postupně začalo přibližovat ostatním evropským zemím.

Přetrvávajícím českým specifikem od počátku zůstává jen minimální pohyb cen většiny drog. Je to dáno zejména nízkou výchozí cenovou úrovní, která odpovídala malé koupěschopnosti zdejšího obyvatelstva. Díky růstu reálných mezd i cen veškerého zboží však drogy v Česku v posledním desetiletí vlastně také podstatně zlevnily. Pořád však zůstávají až dvakrát levnější než v západní a severní Evropě.

Drogová závislost se prodraží

Hodně narkomanů začalo užívat drogy ze zvědavosti a touhy po nepoznaném hlubokém prožitku. Většina z nich po čase bere drogy už jen proto, aby přežila hluboké deprese, které se bez jejich pravidelného přísunu dostavují. Že se nejedná zrovna o levnou záležitost, není třeba zdůrazňovat. Velké nebezpečí drog – marihuanu a taneční drogy nevyjímaje – spočívá v tom, že člověk, který je bere, často neodolá pokušení zkusit alespoň jednou něco silnějšího. K závislosti na tvrdých drogách pak bývá už jen krůček.

Občasný nákup několika tablet Extáze nebo pár jointů finančně utáhne i leckterý student. Každodenní opatřování si několika dávek tvrdé drogy už ale pro většinu smrtelníků finančně zvládnutelné není. Podle druhu užívané drogy silný narkoman utratí jen kvůli své závislosti 20 až 50 tisíc Kč měsíčně. Takovýto objem finančních prostředků lze legálním způsobem pravidelně získávat jen stěží, zvláště když závislost na drogách většinou člověku pracovat ani neumožní. Nezbývá mu tedy než si peníze opatřovat nelegálně – podvody, krádežemi nebo prostitucí.

Drogy však neznamenají enormní finanční zatížení jen pro člověka, který je užívá, ale i pro stát, potažmo daňové poplatníky. Jednak jsou tu přímé důsledky zmíněné kriminální činnosti v souvislosti s opatřováním si prostředků na nákup drog.

K tomu je však třeba připočítat i obrovské náklady vydávané na činnost policie, soudů, státních zastupitelství, náklady na vězeňský aparát a odvykací léčbu drogově závislých. Tyto částky jdou do miliard korun ročně. Jen na protidrogovou prevenci a léčbu narkomanů stát a samosprávy každoročně vynakládají přes 200 miliónů Kč.

Dále sem patří i náklady na řešení mnohdy velmi závažných zdravotních komplikací osob užívajících drogy. Například léčba onemocnění hepatitidou typu C, která je mezi uživateli nitrožilně aplikovaných drog velmi rozšířena, stojí u jednoho pacienta řádově několik set tisíc korun. V případě AIDS jsou náklady na léčbu ještě o řád vyšší. Všechny tyto náklady přitom jdou z  veřejného zdravotního pojištění , které si drogově závislý člověk obvykle sám neplatí, protože nevykazuje žádné příjmy.

Máte zkušenost s ilegálními drogami?

• Ano, jen s marihuanou nebo jinými konopnými produkty.
• Ano, (i) s jinými drogami než z konopí.
• Zasílat nově přidané názory e-mailem

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku.

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

• spotřebitel
• zdravotní pojištění
• Mají se české banky bát neplatičů?
• Kolik stojí společnost s ručením omezeným?

Kolik Evropané "prokouří"?

Jak se nejlevněji opít, jak nejlevněji vystřízlivět, stát si bedlivě hlídá líh, spotřebováváte tak plaťte, boj proti alkoholismu a ochrana veřejného zdraví, víte, co všechno musíte na hranicích proclít, desetník: pivo nezdraží, kdo nekrade, okrádá rodinu, nejžádanější.

• Výpočet čisté mzdy pro rok 2024
• Chystáte se do zahraničí? Vyzkoušejte aktuální převodník měn
• Porovnali jsme nejlepší spořicí účty v ČR. Který se vám vyplatí?
• Spočítejte si, kdy půjdete do důchodu
• Kolik zaplatíte na dani z příjmu? Využijte naši kalkulačku

Měl by být stát garantem pro majitele bytů, kteří se uvolí přijmout rizikového nájemníka ze sociálně slabého prostředí?

• Ano, je to dobrý plán.
• Ne, je to nesmysl.

Mohlo by vás zajímat

Důchodový věk poroste. možná ale jinak, než se předpokládalo, češi začínají chápat, že úspory nepatří na běžný účet, s dotací na výměnu kotle pospěšte, jinak dostanete míň, tři změny, které mají dostat rodiče malých dětí rychleji do práce, aktuální kurzovní lístek - exchange s.r.o. dne 15. 6. 2024.

Dále u nás najdete

Korejci mají rychlý mobilní internet a antény i na chodnících, řetězce prozradily, co dělají s rohlíky, které se nepodaří prodat, nadaná hudební skladatelka zemřela dva měsíce po svatbě, recenze asus expertbook b5: pracovní nástroj pro náročné, seznam.cz chystá vlastní konkurenci whatsappu, jak rychle se zahojí tělo bývalého kuřáka, karel hynek mácha byl narcis a manipulátor, který si psal deníky, podvodná zpráva na whatsapp se tváří, jako by ji rozesílala vzp, nový postup při prodlevě s výplatou nemocenských dávek, spacetop: futuristický notebook bez obrazovky jde do prodeje, meta přechází na postkvantové šifrování, snížit daň z nemovitosti mohou i obce, jež nemají místní koeficient, podnikáte jako osvč z domova i tak musíte platit za odpad, operátoři blokují přístup na úložiště datoid, microsoft umrtvuje důležitou součást chatgpt, hasiči bruska málem uřízla ruku. pět operací ho vrátilo k výjezdům, co je to daňová informační schránka a co v ní najdeme, od jana husa k rukopisu rudolfa ii. dějiny šifer v česku, u kotlů si čistí hlavu. jak se zrodila jeho povidlárna, núkib chce pravomoc nařizovat mlčenlivost o incidentu.

• Rejstřík firem a OSVČ
• Andrea Tengler
• Petr Macek & Co. s.r.o.
• Ing. Karel Kovář
• Lukáš Krátký
• Huu Vinh Vu
• Mgr. Michaela Grygarová
• Peter Blaha
• Dominik Krátky
• Marie Halušitzová
• Plzeň 160, 32200
• Havířov 188, 73601
• Česká Kamenice 58, 40502
• Olomouc 436, 77900
• Tábor 419, 39156

Nejžádanější na měšec.cz

• Výpočet čisté mzdy
• Změna trvalého bydliště
• Mzdová kalkulačka
• Výpočet nemocenské
• Přídavky na děti
• Důchodová kalkulačka
• Výpočet důchodu
• Životní minimum
• Úvěrová kalkulačka
• Výpočet mateřské
• Rodičovský příspěvek
• Nemocenská kalkulačka
• Výpočet úroků
• Příspěvek na bydlení
• Ošetřovné kalkulačka
• Výpočet splátky hypotéky
• Příspěvek na péči
• Úroková kalkulačka

Call centrum:

• Ministerstvo vnútra SR
• Štátna komisia pre voľby
• Okresné úrady/ Klientske centrá
• Elektronické služby
• Európske programy
• Staň sa policajtom
• Azyl a migrácia
• Verejná správa
• Správne a bezpečnostné analýzy
• E-trhovisko
• Vestník vlády SR
• Hasiči a záchranári
• Krízové riadenie
• Rozvoj občianskej spoločnosti
• Športové centrum polície
• Úvodná stránka MV SR

• Úvodná stránka
• Policajný zbor
• Aktuality Prezídia PZ
• Prezídium Policajného zboru
• Národná kriminálna agentúra
• Národná centrála osobitných druhov kriminality
• Krajské riaditeľstvá PZ
• Ochrana ústavných činiteľov a diplomatických misií
• Verejné opisy vecí
• Prevencia kriminality P PZ
• Komunikácia s médiami a verejnosťou
• Najčastejšie otázky
• Fotogalérie

Ceny drog na čiernom trhu

   Národná protidrogová jednotka vykonáva monitorovanie cien drog na území Slovenskej republiky na čiernom trhu s omamnými a psychotropnými látkami, vrátane drogových prekurzorov. Údaje o cenách drog sú orientačné a slúžia v rámci výmeny štatistických údajov pre vedecké účely medzinárodných inštitúcií ako napríklad Európske monitorovacie centrum pre drogy a drogové závislosti (EMCDDA) a Organizácia spojených národov (UNODC).

• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2022
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2022
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2022 (PDF, 699 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2022 (PDF, 501 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2021 (PDF, 703 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2021 (PDF, 701 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2021 (PDF, 697 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2021 (PDF, 498 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2020 (PDF, 689 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2020 (PDF, 696 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2020 (PDF, 507 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2020 (PDF, 508 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2019 (PDF, 705 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2019 (PDF, 711 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2019 (PDF, 700 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2019 (PDF, 705 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2018 (PDF, 638 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2018 (PDF, 518 kB)  
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2018 (PDF, 251 kB)  
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2018 (PDF, 192 kB)   
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2017 (PDF, 206 kB)  
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2017 (PDF, 254 kB)  
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2017 (PDF, 204 kB)  
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2017 (PDF, 203 kB)   
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2016 (PDF, 191 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2016 (PDF, 201 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2016 (PDF, 201 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2016 (PDF, 205 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2015 (PDF, 205 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2015 (PDF, 190 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2015 (PDF, 192 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2015 (PDF, 121 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2014 (PDF, 190 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2014 (PDF, 192 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2014 (PDF, 192 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2014 (PDF, 192 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2013 (PDF, 191 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2013 (PDF, 191 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2013 (PDF, 190 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2013 (PDF, 189 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2012 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2012 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2012 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2012 (PDF, 201 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2011 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2011 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2011 (PDF, 203 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2011 (PDF, 201 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2010 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2010 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2010 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2010 (PDF, 202 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 4. kvartál/2009 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 3. kvartál/2009 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 2. kvartál/2009 (PDF, 204 kB)
• Monitorovanie cien drog na čiernom trhu 1. kvartál/2009 (PDF, 202 kB)

© 2024 Ministerstvo vnútra SR. Web od  ELET systems . Technický prevádzkovateľ a správca a obsahu |  Vyhlásenie o prístupnosti  |  Vyhlásenie o cookies (PDF, 398 kB)

• prihlásiť sa
• registrácia

Klubové drogy: Ktoré dnes najviac letia?

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

V tomto článku sa dozviete, prečo si niektorí ľudia prídu do lekárne kúpiť 100 balení lieku proti kašľu , prečo má niekto chuť užívať veterinárne anestetikum , a akú drogu v skutočnosti užili postavy vo filme Vo štvorici po opici .

Taktiež sa dozviete, ako vyzerá liečba závislosti od drog .

Čo sú to klubové drogy?

Väčšina klubových drog bola vytvorená za účelom lekárskeho použitia, no ich vlastnosti a účinky im našli miesto aj v inom, zábavnom priemysle . Ich zneužívanie v baroch, kluboch, na koncertoch a oslavách dnes už nie je ojedinelé.

Viete, čo tieto drogy spôsobujú, resp. ako ich spoznáte?

A predovšetkým – ako sa im vyhnete?

Typické klubové drogy:

• metamfetamín.

Ketamín – zneužívané anestetikum

V dnešnej dobe nachádza svoje uplatnenie ako veterinárne anestetikum, alebo ako celkové anestetikum pre ľudí pri krátkych bolestivých úkonoch , ako napr. výmena obväzov pri popáleninách .

Jeho účinky sú prospešné aj pri hromadných dopravných nehodách alebo katastrofách , keď sa na malom priestore nachádza veľké množstvo ťažko ranených ľudí (na zmiernenie bolesti a upokojenie ranených pred samotným ošetrením).

Využitie tohto lieku v medicíne však stále klesá, a to predovšetkým kvôli jeho nežiaducim účinkom . Menovite ide o: delírium , iracionálne správanie , halucinácie , zmätenosť .

Prečo ho ľudia potom zneužívajú ako drogu?

Je to pre zvláštny účinok ketamínu – disociatívnu anestézu .

Disociatívna anestéza – oddelenie mysle od tela

Ide o stav, keď sa osoba cíti odtrhnutá od svojho tela, od reality a od vlastných myšlienok. Dokonca môže nastať pocit cudzích myšlienok a schopnosť pozerať sa na seba z pozície tretej osoby .

Telesné funkcie i reakcie na podnety ostávajú zachované, no vnímanie bolesti nie je prítomné. U laickej verejnosti, resp. u drogovo závislých, je tento účinok známy ako K-hole .

Hlavný efekt ketamínu odoznie relatívne rýchlo, do 1 hodiny . Vedľajšie účinky, ako napr. zmenený úsudok , však trvajú ďalej. Taktiež je hlásený nežiaduci účinok, tzv. flashback . Tento pojem popisuje stav, keď sa aj mesiace po užití drogy opätovne vrátia halucinácie – bez zjavného spúšťača.

Tento stav môže byť veľmi nebezpečný hlavne počas šoférovania, či pri činnostiach, ktoré vyžadujú zvýšenú pozornosť.

Prečo povedať ketamínu: NIE?

Časté užívanie ketamínu môže poškodiť žlčník a spôsobiť veľké bolesti pri močení . Výrazne nebezpečná je aj kombinácia s  inými drogami , s liekmi na podporu zaspávania alebo upokojenie (diazepam, bromazepam, alprazolam), či liekmi proti silnej bolesti (morfín, fentanyl).

Tieto látky môžu (spoločným pôsobením) na niektorých miestach v mozgu výrazne zosilniť svoje účinky a výrazne utlmiť dýchanie . Ketamín sa vynikajúco rozpúšťa v  tukoch , to znamená, že sa v nich usadí. Droga sa následne uvoľňuje do tela ešte približne 2 dni , počas ktorých sa človek cíti „grogy“. Tiež nie sú ojedinelé úmrtia , spôsobené predávkovaním.

Ketamín obyčajne nespôsobuje fyzickú závislosť, ako alkohol alebo heroín. Má však účinky na rozumové schopnosti , čo znamená, že nie je až také ťažké prestať, ale skôr rozhodnúť sa prestať.

Riziko dlhodobého poškodenia rozumových schopností , psychózy a  paranoje je u závislých vyššie, čo sťažuje ich rozhodovanie vo veciach, ktoré sa týkajú zdravia a správania.

Liečba závislosti sa odvíja od viacerých faktoroch, ako pohlavie , vek , dĺžka a  závažnosť závislosti , a tiež od pridružených problémov . Terapia môže prebiehať individuálne, v skupinách, či na báze hospitalizácie , keď je človek počas celej odvykačky v nemocnici.

Tu podstupuje skupinovú, ale i individuálnu terapiu, napríklad na stretnutiach anonymných narkomanov , aby sa uňho vyvinuli vlastnosti, potrebné na ukončenie závislosti.

Terapia zahŕňa aj lieky (napríklad antidepresíva) – na zabezpečenie ľahšieho priebehu odvykania. Výskum potvrdil, že tento typ odvykania je efektívny.

Prečítajte si tiež:

Chemicky nazývaný flunitrazepam , z filmu Vo štvorici po opici známy ako rufík . Túto drogu zaraďujeme medzi benzodiazepíny . Tieto látky dokážu ovplyvniť časti mozgu, ktoré ovplyvňujú spánok .

Napríklad, predstavte si Rohypnol ako kľúč . Tento kľúč ma presne taký tvar, aby dokázal otvoriť dvere do centra riadenia spánku. Lepšie povedané – Rohypnol tieto dvere zavrie, zahodí kľúč, a 6 hodín vás nikto nezobudí.

Droga je často zneužívaná na znásilnenie . Jej hlavný účinok trvá 6 hodín, pričom ospalosť pretrváva ešte ďalších 12 hodín.

Donedávna bola tableta Rohypnolu biela a  bez zápachu . Jej zneužívanie pri znásilnení však viedlo výrobcov k zmene výrobného postupu. Do tablety zamiešali farbivo, ktoré zafarbuje tabletu na zeleno , čo varuje potenciálne obete – rozpustenie zafarbí nápoj do výraznej modrej farby .

Nástup drogy je veľmi rýchly . Rohypnol sa veľmi rýchlo vstrebe, rýchlo vyvolá účinok, no taktiež rýchlo odíde z tela. Práve tieto vlastnosti zvýšili jeho popularitu, keďže si mnohí mysleli, že nebude odhalený v  drogových testoch . Pravdou je, že je odhaliteľný aj po 72 hodinách od užitia.

Flunitrazepam (ako ani iné benzodiazepíny) nie je určený na dlhodobé používanie, keďže vyvoláva liekovú závislosť. Toto riziko sa ešte zvyšuje pri prekročení dávky . Navyše, opakované podanie znižuje jeho účinok, no prehlbuje závislosť.

Problémom pri odvykaní od Rohypnolu je nemožnosť predvídať reakcie tela na vysadenie . Rozhodne sa neodporúča, aby ste sa o to pokúšali sami – treba vyhľadať lekára. Vysadzovanie týchto drog/liekov nesmie byť prudké a  náhle , musí prebiehať postupne, aby sa predišlo komplikáciám.

GHB – krycí názov „mydlo“ (alebo aj tekutá extáza)

So všetkými drogami má spoločné to, že pôsobí na mozog, a s Rohypnolom má spoločné, že pôsobí utlmujúco . GHB môže byť užitá vo viacerých formách – ako tekutina , kapsula alebo prášok .

Efekt drogy trvá až 4 hodiny. Ako utlmujúca droga spomaľuje srdcový rytmus a  dýchanie , a to až na potenciálne nebezpečnú hranicu.

GHB pôsobí síce sedatívne, ale vyvoláva eufóriu . Po zmiešaní s alkoholom sa jej efekt prehĺbi , a tak je výrazne nebezpečná z pohľadu zástavy dýchania. Alkohol totiž ovplyvňuje rovnaké štruktúry mozgu, čím sa účinok drogy násobí.

GHB je prevažne zneužívaná ako rekreačná droga . Nemá zápach ani chuť, navodzuje pocity uvoľnenia , a preto ju niekedy zneužívajú na znásilnenie.

Väčšina osôb, ktoré prežili predávkovanie , si na túto udalosť spätne nepamätá. Ide o návykovú látku, ktorú niektorí užívajú každých pár hodín , aby boli pod jej vplyvom nonstop.

Prečo je také ťažké, prekonať závislosť od GHB?

Dlhodobé zneužívanie GHB vedie k fyzickej i psychickej závislosti. Vysadenie drogy sprevádzajú abstinenčné príznaky, ako nespavosť , nepokoj , nervozita , potenie , bolesti kostí a  svalov .

Vyškolení lekári v centrách poskytujú liečebné postupy, zabezpečujúce zmiernenie až odstránenie týchto príznakov. Po ukončení detoxifikácie ponúknu pacientovi individuálnu alebo skupinovú terapiu , masáže či akupunktúru .

Metamfetamín – pervitín, piko (alebo droga, ktorú varil Walter White, perníkový tatko)

Zneužívanie tejto účinnej a  silne návykovej drogy je celosvetovým problémom. Amerika hlási, že takmer 5 % populácie vo svojom živote skúsi túto drogu.

Zneužívanie pervitínu vedie k poruchám pamäti a srdcovocievneho systému , agresivite , psychóze , podvýžive a  vážnym zubným problémom . Taktiež sa ukázalo, že pervitín nesie zodpovednosť za zvýšenie prenosu infekčných chorôb, ako hepatitídy a  HIV/AIDS .

Začínajúci konzumenti pervitínu často volia šnupanie . Je to nenáročná aplikácia, ktorá zabezpečuje rýchly nástup účinku. Jedinci s rozvinutou závislosťou však preferujú injekcie , keďže nástup účinku je v tomto prípade takmer okamžitý. Nastáva veľmi intenzívny stav – ohromná eufória , zvaná flash , trvajúca od 3 do 12 hodín.

Vyššie alebo opakujúce sa dávky zabezpečujú predĺžené pôsobenie (až do 48 hodín ), čo výrazne zvyšuje nežiaduce účinky.

Prečo povedať pervitínu: NIE?

Po aplikácii sa rozširujú zreničky, zvyšuje sa krvný tlak a  tep srdca . Užívateľ sa začne potiť , je nadmieru komunikatívny , častokrát neprimerane hlasno a rýchlo rozpráva, bez logických súvislostí.

Predávkovanie sa prejavuje veľkou bolesťou na hrudi , bezvedomím a  záchvatmi kŕčov . Posledná fáza je tzv. dojazd, ktorý sa prejavuje vyčerpanosťou, depresiou, strachom až paranojou.

Po vysadení drogy sa objavujú abstinenčné príznaky, zahŕňajúce silné kŕče a  neutíchajúcu túžbu po droge. Silná túžba je zvyčajne hlavný dôvod, prečo je také ťažké prekonať závislosť.

Pervitín vyvoláva silnú psychickú závislosť , nezáujem o vzťahy a okolie. Závislí majú tendenciu k opakovanému užívaniu pervitínu.

Najefektívnejšia liečba závislosti od pervitínu, keď sa dostanete až sem, je 16-týždňový komplexný prístup, ktorý kombinuje sedenia, poučenie členov rodiny, individuálne poradenstvo, drogové testovanie a podporu iných voľnočasových aktivít.

Táto kombinácia sa ukazuje ako najefektívnejšia zo všetkých dostupných možností.

Extáza alebo MDMA

Extáza patrí medzi najpopulárnejšie diskotékové drogy . Niekedy sa označuje aj ako empatogén , pretože hlavnou zložkou je chemická molekula so skratkou MDMA, ktorá navodzuje stav plný empatie.

Inými slovami, osoba, ktorá užije extázu, pociťuje silnú náklonnosť k inej osobe, hoci ju stretla iba pred hodinou.

V čistej forme MDMA ovplyvňuje tie molekuly v ľudskom tele, ktoré zabezpečujú správne fungovanie emócií , pamäti , reflexov či pocity šťastia . MDMA ovplyvňuje prevažne molekulu zvanú serotonín .

Ak sa vo vašom živote stane niečo krásne – napríklad sa zamilujete, telo vyplaví vysokú dávku serotonínu, ktorý pôsobí na špecifické miesta a vyvolá tie sladké pocity.

Keď si vezmete tabletu MDMA, vaše telo vyplaví obrovské množstvo serotonínu, ktorý sa podieľa na pocitoch šťastia a zosilnenej empatii. Zároveň sa zníži potreba spánku .

To sú hlavné dôvody, prečo je to obľúbená párty droga. Tento efekt trvá približne 3 až 6 hodín, kým sa telo prirodzene nezbaví nadbytočného serotonínu.

Znie to veľmi lákavo na to, aby v tom nebol žiadny háčik. A naozaj tu háčik je. Keďže MDMA spôsobí prudký nárast serotonínu, telo sa zbaví väčšieho množstva serotonínu, ako je potrebné.

Pocity šťastia sa potom nedostavujú ani v situáciách, kedy je to prirodzené. Preto tzv. opica zahŕňa často depresiu , poruchy nálady a  extrémny pocit únavy .

Účinok extázy pretrváva 3 až 6 hodín, no pred jeho vyprchaním ľudia často siahajú po ďalšej dávke , aby účinok navrátili.

Prečo povedať extáze: NIE?

Extáza je silný stimulant a podnecuje zvýšenú aktivitu. Bez dostatočného ochladenia tela a pitia vody sa človek (napr. po pretancovanej noci) ľahko prehreje .

Keď extázu kombinujeme s alkoholom, tendencia k dehydratácii je ešte vyššia. Prehriatie organizmu môže dosiahnuť až kritické hodnoty (nad 40 stupňov), a vtedy je vysoké riziko nezvratného poškodenia mozgu .

Extáza spôsobuje závislosť. Niektorí môžu síce užívať extázu iba sporadicky (cez víkendy), no po určitom čase pocítia hlbokú depresiu aj v  strede týždňa , čo vyústi do opätovného užívania, a teda aj závislosti.

A je tu aj ďalší problém – tableta nemusí (a častokrát ani neobsahuje) výhradne extázu. Môže obsahovať aj iné drogy alebo látky , ktoré sa v tele menia na drogy, ako sú ketamín , efedrín , metamfetamín či kokaín .

Napríklad pridanie kofeínu do týchto tabliet sa môže zdať neškodné, avšak v kombinácii s metamfetamínom sa ľahšie prehrejete (až na život ohrozujúcu hranicu).

U pacientov so srdcovými ochoreniami, problémami s tlakom, epilepsiou a astmou môžu byť nežiaduce účinky život ohrozujúce. Od roku 1996 je zaznamenaných približne 200 úmrtí.

Ako redukovať riziká po užití extázy:

• Aby ste sa vyhli prehriatiu a  dehydratácii , spomaľte a posaďte sa.
• Dajte si malý nealkoholický nápoj (džús alebo izotonický nápoj).
• Počítajte s tým, že tableta extázy pravdepodobne neobsahuje iba MDMA , a preto môžu nastať neočakávané nežiaduce účinky.
• Nemiešajte extázu s  alkoholom a  inými drogami .

Extáza (podobne ako pervitín) vykazuje vysokú mieru fyzickej závislosti , s nástupom tolerancie, čo vedie k zvyšovaniu dávok . Liečba ťažkej závislosti sa vykonáva v špecializovaných zariadeniach, hospitalizácia je nevyhnutná.

Pacienti podstupujú detoxifikačnú kúru, vďaka ktorej sa minimalizujú nepríjemné abstinenčné príznaky, ako nervozita , nepokoj , nespavosť a  bolesť .

Ako sme spomenuli vyššie, extáza sa „zahráva“ s hladinami serotonínu v tele, preto sa pri odvykaní používajú lieky, ktoré túto hladinu normalizujú.

LSD – papierová droga

LSD je veľmi silná halucinogénna droga . Vyvoláva takzvaný trip (v preklade výlet) – umožní užívateľovi, aby počul a videl veci, ktoré neexistujú. Jedným z hlavných účinkov je pocit, akoby sa čas spomalil , ba priam zastavil . Taktiež sa môže objaviť mozaikovité videnie . Všetky tieto pocity vytvára váš mozog.

Aj keď existuje množstvo teórií, ako LSD pôsobí, presný mechanizmus je doposiaľ neznámy. LSD sa podáva vo veľmi malom množstve . Spôsob podania je značne netradičný: malý papierik, napustený LSD, sa vloží pod jazyk a nechá rozpustiť.

Môžem sa predávkovať LSD?

Bolo zdokumentovaných iba veľmi málo predávkovaní. Väčšina z nich sa stala pri nešťastnej zámene alebo  nevedomosti užívateľov , ktorí si mysleli, že idú užiť kokaín . Preto si šnupli také množstvo LSD, ktoré ohromne prevýšilo štandardnú dávku.

Aj keď utrpeli ťažké zranenia, ako vnútorné krvácania a  komatózne stavy , nikto z nich nezomrel, čo je pri predávkovaní drogami skôr rarita.

LSD ale rozhodne nie je bezpečná zábavka. Boli zdokumentované prípady, keď sa ľudia počas tripu vážne zranili . Navyše, LSD vyvoláva tzv. flashback – halucináciu, ktorá prichádza týždne , ba aj mesiace po užití drogy. To môže byť v situáciách, ktoré vyžadujú zvýšenú pozornosť (napr. pri šoférovaní), zvlášť nebezpečné.

LSD nie je považované za návykovú drogu. Existuje však možnosť, že sa vyvinie tolerancia – to znamená, že na vyvolanie rovnakého účinku vám stačila predtým menšia dávka , no ak užívate LSD na pravidelnej báze, budete užívať stále vyššie a  vyššie dávky. Táto tolerancia môže byť nebezpečná, keďže vyššia hladina LSD v tele má často nepredvídateľné účinky.

Neexistujú špecifické abstinenčné príznaky, spriahnuté s touto drogou, a teda aj liečba závislosti je mierne iná. Hlavná snaha je nasmerovaná do  psychologickej roviny .

Závislí sa v liečebných zariadeniach učia, ako nájsť iné cesty k oddychu, teda ako nahradiť čas strávený s drogou inými aktivitami . Je dôležité, aby si človek uvedomil, že táto droga je nebezpečná, a rozhodol sa to ukončiť.

Psychologická liečba je tiež dôležitá, keďže v budúcnosti sa môžu vyskytnúť flashbacky . Človek môže pociťovať veľmi nepríjemné pocity , paranoju , a preto je dôležité, aby vedel, ako sa v danej situácii zachovať.

Toto poradenstvo sa odporúča aj ľuďom, ktorí drogu užili iba 1x.

Čistá droga – čistá ilúzia

Treba si uvedomiť, že vytvorenie tablety z čistej drogy je z technologického hľadiska takmer nemožné . Preto než siahnete po nejakej droge z ulice, položte si niekoľko jednoduchých otázok:

Odkiaľ pochádza tá droga?

Čo všetko obsahuje?

Je človek, ktorý mi ju predal, zodpovedný?

Drogy sú „samy o sebe“ nebezpečné substancie, avšak ich kombinácia s ďalšími látkami môže byť fatálna. To potvrdzuje aj prípad z roku 2014. Vtedy bolo obvinených 5 ľudí za vraždu po tom, ako predali svoje synteticky vyrobené LSD , ktoré sa však „nepodarilo“, čo spôsobilo úmrtie niekoľkých ľudí .

Autor je farmaceut

http://www.treatmentsolutions.com/ghb-addiction-treatment/

https://www.drugabuse.gov/publications/research-reports/methamphetamine/what-treatments-are-effective-methamphetamine-abusers

http://www.lsdaddiction.us/content/treatment-for-lsd.html

Pridaj komentár Zrušiť odpoveď

Prepáčte, ale pred zanechaním komentára sa musíte prihlásiť .

Podporte nás

Najnovšie články, infarkt myokardu: prvá pomoc, prevencia a liečba, predpôrodné bolesti: ako zistím, že „to“ prichádza, psychóza alebo aj nereálna realita. akú sú príznaky psychózy, belasý motýľ: nedostupnosť pomôcok a zdravotnej starostlivosti, papilómy a iné kožné výrastky: nekupujte v lekárni tekutý dusík, choďte k lekárovi, domáca starostlivosť na slovensku je zanedbaná viac ako100-tisíc ľudí sa k nej nevedia dostať, čo robiť, keď: vám zatekajú hlieny pri zadnej nádche, súvisiace články, rosacea: ako sa zbaviť červených líc a červeného nosa, rakovina hrubého čreva a konečníka: test na skryté krvácanie, alkoholizmus sa dá liečiť: „absťákov“ sa nebojte, dôležitejšie je niečo iné.

Co je to bad trip

Bad trip, tedy extrémně nepříjemný zážitek po požití psychotropní látky, začíná ve chvíli, kdy se příjemný pocit vyvolaný psychoaktivní látkou změní v opak, až v děsivou paranoidní úzkost. Tento stav může vyvolat téměř každá droga. Nejčastěji se vyskytuje po požití psychedelik (a látek jim podobných), které silně ovlivňují vnímání a myšlení (LSD, lysohlávky, ketamin atd.), ale může se objevit i po užití amfetaminů, kokainu, marihuany, extáze atd.

Bad trip nevzniká bezdůvodně. Většinou je vyvolán v důsledku jedné či několika následujících příčin (ovlivňuje jej tzv.  set a setting ):

• Špatná nálada nebo rozčílení před požitím psychoaktivní látky.
• Nástup či průběh působení užité látky na stresujícím nebo neznámém místě.
• Snaha bránit se účinku psychoaktivní látky.
• Problémy mezi uživatelem a lidmi v jeho okolí.
• Požití většího množství než obvykle (předávkování).
• Znovuvyvolání tíživých myšlenek nebo vzpomínek.

Osoby, které se při výletu se „změněným vědomím" vydaly špatným směrem, se mohou jevit nespolečensky, mohou být uzavřené samy do sebe, být nezvykle tiché nebo naopak vyděšené a rozčílené, mít pocit, že se zbláznily, že ztrácejí kontrolu či „umírají". Bad trip není smrtelný, ale je zde riziko, že si během něj dotyčný ublíží. Může se také objevit dušnost nebo panický záchvat.

Jak bad trip zastavit či alespoň zmírnit?

• Nezůstávat osamoceně, svěřovat se se svými pocity přátelům, nejlépe těm, kteří mají s podobnými stavy zkušenosti nebo k nimž máte důvěru, a požádat je, aby s vámi zůstali do doby, kdy účinek drogy ustoupí.
• Pokusit se přenést pozornost na něco příjemného (jak vnitřní tak vnější nastavení).
• Změnit něco v daném prostředí nebo o to někoho požádat, např. změnit hudbu, nejlépe na nějakou známou a oblíbenou, přejít do jiné, klidnější místnosti apod.
• Strach je často posilován napětím. To je možné snížit relaxací při soustředěném počítání nádechů a výdechů.
• U některých uživatelů je možné setkat se s doporučením užít uklidňující léky. Tato metoda má však svá značná rizika (předávkování, zhoršení stavu, další psychické a fyzické dopady na organismus a další nepředvídatelné účinky) a měla by být podávána lékařem.
• Pokud situaci vyhodnotíte jako život ohrožující, zavolejte záchranku (155). 

Co dělat, když prožívá bad trip někdo jiný?

• Nenechávat ho samotného, dokud nevystřízliví. Počítat s tím, že pomoc a podporu bude možná potřebovat po několik dalších hodin.
• Jednat s ním pozorně a klidně. Je dobré povzbudit jej, ať se nad aktuální pocity povznese a ví, že v tom není sám.
• Uklidnit ho. Sdělit a dát mu najevo, že tento stav způsobila jen použitá psychotropní látka, že nejpozději s odezněním účinku dané látky tento stav skončí a vše bude opět v pořádku. Jedinec v tomto stavu má často zkreslené vnímání času a může mít proto pocit, že zmatenost a úzkost trvá věčně. Sdělte mu, kolik je hodin a kdy se bude cítit lépe.
• Nenechávat ho o samotě, ale také jej nevodit mezi velký počet lidí

Co dělat, pokud po bad tripu nějaké potíže přetrvávají?

• Dopřát si čas dodržovat správnou životosprávu s dostatkem odpočinku, spánku, tekutin, vitamínů a minerálů.
• Je pravděpodné, že obtíže po čase samy odezní. Pokud nikoliv je na místě vyhledat odbornou pomoc, jelikož se může jednat o počínající psychické problémy. 
• Náročnou psychedelickou zkušenost je možné zpracovat např. v rámci psychoterapie ( síť odborníků  pro integraci náročné psychedelické zkušenosti), některé závažnější stavy již mohou vyžadovat konzultaci s odborníkem z oblasti psychiatrie.

Další zdroje informací:

• https://czeps.org/bad-trip/

Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci.

Veškeré další zajímavosti a aktuality týkající se nás nebo světa kolem psychoaktivních látek...

Prezident Petr Pavel tento týden podepsal novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která mimo ji...

Jaké jsou dopady chemsexu na život? Hrozí rozvinutí závislosti? Již tuto sobotu 3.6.2023 můžete p...

Přijďte se dozvědět informace od zkušených odborníků na rozličná témata. Přednášku můžete navštív...

Chcete se dozvědět víc o způsobech užívání návykových látek? Nebo jak užívat s co nejmenšími rizi...

Terapia Grupal

Tripi: ¿qué es exactamente esta sustancia psicoactiva.

¿Qué es un Tripi? Guía completa para entender el término

Si estás aquí, probablemente te hayas encontrado con el término «Tripi» y quieras saber exactamente qué significa. En este artículo, te ofrecemos una guía completa para entender lo que es un tripi, sus efectos, peligros y mucho más.

Empecemos por lo más básico:

¿Qué es un tripi?

La palabra tripi es una jerga que se utiliza para referirse al LSD (ácido lisérgico), una droga psicodélica que afecta al sistema nervioso central y pertenece a la familia de las triptaminas. El LSD es una sustancia alucinógena derivada del cornezuelo del centeno, que se encuentra en forma de líquido, gel, pastillas y papel.

Para obtener una experiencia alucinógena completa, se suele colocar en pequeñas piezas de papel conocidas como «blotters». Los blotters contienen una dosis precisa de LSD, usualmente de 50 a 150 microgramos cada una.

¿Cómo actúa el LSD?

El LSD actúa sobre los neurotransmisores del cerebro, como la serotonina, liberando cantidades excesivas de ellas, lo que provoca alteraciones y distorsiones sensoriales, percepciones visuales y auditivas y pensamientos intensos y profundos. Esta experiencia, conocida como «viaje», puede durar de 8 a 12 horas, incluso más, dependiendo de la dosis y de la persona que lo consume.

¿Cuáles son los efectos del tripi?

El LSD no es una droga adictiva, pero sí puede ser peligrosa si se ingiere en grandes cantidades. Los efectos del LSD pueden ser intensos y variados, desde cambios de humor hasta una disociación completa de la realidad.

Aquí hay algunos de los efectos más comunes del tripi:

– Alucinaciones visuales y auditivas – Euforia – Intensificación de las emociones – Despersonalización, disociación o pérdida de la identidad – Pensamientos y percepciones profundas – Cambios de humor, ansiedad o paranoia

Es importante tener en cuenta que los efectos del LSD pueden variar significativamente de persona a persona y dependerán de muchos factores, como la dosis, el entorno, las experiencias previas y las expectativas de la persona que lo consume.

¿Cuáles son los peligros del tripi?

Aunque el LSD no es una droga adictiva, sí puede ser peligrosa si se ingiere en grandes cantidades o si se consume sin la adecuada supervisión. Es importante que cualquier persona que desee consumir LSD lo haga bajo la guía y supervisión de un profesional médico capacitado.

Algunos de los riesgos asociados al consumo de LSD son:

– Ataques de pánico y ansiedad – Comportamiento imprudente – Trastornos psicóticos – Agitación y paranoia – Flashbacks (recuerdos vívidos de un «viaje» anterior) – Reacciones impredecibles

Es importante destacar que los efectos del LSD pueden durar días, incluso semanas después de haber consumido la droga. Si experimentas algún efecto secundario grave o prolongado después de consumir LSD, busca ayuda médica de inmediato.

En resumen, un tripi es otra forma de referirse al LSD, una droga psicodélica que puede causar efectos profundos y variados en la percepción sensorial y el pensamiento. Si bien el LSD no es adictivo, debe ser consumido con precaución y siempre bajo la guía de un profesional médico capacitado.

Si estás interesado en explorar los efectos del tripi, asegúrate de hacer tu investigación y buscar la ayuda adecuada para minimizar los riesgos y maximizar la seguridad.

¿De qué tipo de droga se trata el tripi?

El tripi es una droga psicodélica que se encuentra en forma de papelitos pequeños, los cuales contienen una dosis determinada. Esta droga puede provocar alteraciones en la percepción sensorial y en la conciencia, lo que puede llevar a cambios en el estado de ánimo y comportamiento. En el contexto de los trastornos alimentarios, el tripi puede ser utilizado como una forma de controlar el apetito y la ingesta de alimentos , ya que esta droga provoca una sensación de saciedad y puede reducir las ganas de comer. Sin embargo, el uso de drogas para el control del peso es altamente peligroso y no recomendado por profesionales de la salud mental. El consumo de drogas psicoactivas puede empeorar los síntomas de los trastornos alimentarios y poner en riesgo la vida de la persona que las consume.

¿Qué efectos produce el consumo de LSD?

El consumo de LSD, comúnmente conocido como ácido, puede tener efectos negativos en personas que padecen trastornos alimentarios. El LSD es un alucinógeno que afecta la forma en que el cerebro procesa la información. Esto puede desencadenar pensamientos y emociones abrumadoras que pueden afectar negativamente la relación de una persona con la comida y su cuerpo . Aquellas personas que padecen trastornos alimentarios, como la anorexia o la bulimia, pueden experimentar un aumento de la ansiedad, la paranoia y la depresión después del consumo de LSD. Además, el consumo de LSD puede alterar la percepción de la realidad y dificultar aún más el control sobre la alimentación y los pensamientos relacionados con el cuerpo . Por tanto, es importante que las personas que padecen trastornos alimentarios eviten el consumo de esta droga por sus potenciales consecuencias negativas.

¿Cuál es la forma de consumir LSD?

No es apropiado hablar sobre la forma de consumir LSD, ya que es una sustancia ilegal y sus efectos en la salud son impredecibles e incontrolables. Además, en el contexto de los trastornos alimentarios, el uso de drogas recreativas puede ser muy peligroso y perjudicial para la salud mental y física de la persona que padece estos trastornos . Es importante buscar ayuda profesional para abordar cualquier problema relacionado con la alimentación y evitar el consumo de sustancias que puedan empeorar la situación.

¿Qué es realmente un manicomio? Descubre la verdad detrás de estas instituciones

Explorando el significado detrás de la Diada: Una mirada profunda a la historia y cultura catalana

Te podría gustar

Cuando un trastorno límite de la personalidad puede arruinar tu vida: descubre cómo detectarlo y tratarlo.

¿Qué es un TLP y cómo puede arruinarte la vida?

Un trastorno limitante de la personalidad (TLP) es una enfermedad mental que afecta a la forma en que las personas piensan, sienten y se comportan. Las personas con TLP suelen tener dificultades para regular sus emociones y tienen una idea distorsionada de si mismos y de los demás. Estas características pueden causar problemas en las relaciones interpersonales y en el trabajo.

¿Cómo afecta un TLP a la vida de una persona?

El TLP puede ser extremadamente incapacitante y entorpecer el funcionamiento diario de una persona. La mayoría de las personas con TLP experimentan una serie de síntomas que pueden dificultarles el día a día. Algunos de los síntomas son:

– Miedo a ser abandonados – Baja autoestima – Inestabilidad emocional – Relaciones tumultuosas – Autolesiones – Sensación de vacío – Conductas impulsivas

Estos síntomas pueden impedir que una persona viva una vida normal. Pueden afectar las relaciones, el trabajo, la escuela y otras áreas importantes de la vida.

¿Cómo se trata el TLP?

El TLP no tiene cura, pero puede tratarse con terapia y medicamentos. El tratamiento puede ayudar a disminuir los síntomas y mejorar el funcionamiento. Algunos tipos de terapia que se utilizan para tratar el TLP son:

– Terapia cognitivo-conductual (TCC) – Terapia dialéctica del comportamiento (TDC) – Terapia psicodinámica – Terapia grupal

Los medicamentos que se utilizan para tratar el TLP pueden ayudar a reducir la ansiedad, la depresión y otros síntomas. Algunos de los medicamentos comunes que se utilizan son:

– Antidepresivos – Estabilizadores del estado de ánimo – Antipsicóticos

Es importante que las personas con TLP trabajen con un profesional de la salud mental para desarrollar un plan de tratamiento.

El TLP es una enfermedad mental que puede arruinar la vida de una persona. Si experimentas algunos de los síntomas mencionados anteriormente, debes buscar ayuda de un profesional de la salud mental. El tratamiento puede ayudarte a controlar los síntomas y mejorar tu calidad de vida. Recuerda que no estás solo y que hay esperanza.

¿Cuán riesgosa puede ser una persona con Trastorno Límite de Personalidad?

El Trastorno Límite de Personalidad (TLP) puede aumentar el riesgo de desarrollar trastornos alimentarios , especialmente en mujeres. Las personas con TLP pueden enfrentar episodios de impulsividad, inestabilidad emocional, ansiedad y angustia. Esto puede llevar a comportamientos alimentarios compulsivos, atracones, purgas y otras acciones relacionadas con la alimentación.

Además, las personas con TLP a menudo tienen problemas con la autoimagen y la autoestima, lo que puede llevar a una preocupación excesiva por la apariencia física y un fuerte deseo de controlar su peso y forma corporal. A medida que intentan controlar su vida, algunos individuos con TLP pueden recurrir a prácticas alimentarias extremas, como dietas muy restrictivas o ayunos prolongados.

El riesgo de trastornos alimentarios en personas con TLP también puede verse exacerbado por una serie de factores externos, incluyendo la presión social, la cultura de la delgadez y el acoso por parte de los demás.

En resumen, una persona con TLP puede ser vulnerable a desarrollar trastornos alimentarios debido a sus problemas psicológicos y emocionales subyacentes, así como a factores externos . Por lo tanto, es importante que las personas con TLP reciban un tratamiento adecuado y apropiado para abordar sus problemas subyacentes, lo que puede ayudar a prevenir y controlar los trastornos alimentarios.

¿Cuál es la expectativa de vida de alguien con Trastorno Límite de la Personalidad?

Es importante destacar que el Trastorno Límite de la Personalidad (TLP) no está directamente relacionado con los trastornos alimentarios. Sin embargo, es común que las personas con TLP tengan comportamientos alimentarios desordenados como parte de su patrón general de comportamiento impulsivo e inestable.

En cuanto a la expectativa de vida de alguien con TLP y trastornos alimentarios, es difícil dar una respuesta precisa y generalizada. Cada persona es única y su prognosis dependerá de muchos factores, incluyendo la gravedad de su trastorno alimentario y su capacidad para buscar tratamiento y mantenerse en él.

Sin embargo, es importante destacar que los trastornos alimentarios pueden tener efectos graves en la salud física y mental de una persona. La malnutrición, las deficiencias vitamínicas, los trastornos gastrointestinales y otros problemas de salud pueden ser consecuencias graves de los comportamientos alimentarios desordenados.

Por lo tanto, es esencial que las personas con trastornos alimentarios y TLP busquen tratamiento profesional y trabajen en su recuperación para mejorar su calidad de vida y su esperanza de vida.

¿De qué manera influye el Trastorno de la Conducta Alimentaria en el día a día?

El Trastorno de la Conducta Alimentaria (TCA) puede tener un impacto significativo en el día a día de quienes lo padecen . Estos trastornos se caracterizan por una preocupación obsesiva por el peso y la figura corporal, lo que a menudo lleva a comportamientos alimentarios muy restrictivos o compulsivos.

Para aquellas personas con TCA , sus pensamientos y conductas en torno a la comida y su cuerpo pueden dominar gran parte de sus pensamientos y afectar sus relaciones interpersonales . En algunos casos, los trastornos alimentarios son tan graves que pueden interferir con las actividades diarias normales, como trabajar o estudiar.

Además, los TCA también pueden tener consecuencias físicas graves , como desnutrición, deshidratación, osteoporosis y problemas cardíacos. Es importante buscar tratamiento para los trastornos alimentarios lo antes posible para minimizar estas complicaciones y aprender a manejar de manera efectiva los síntomas del TCA.

¿Cuál es el impacto de no tratar un Trastorno de la Conducta Alimentaria?

Todo lo que debes saber sobre la confederación española de alzheimer: su labor y recursos para familiares y pacientes.

Trastornos alimentarios: todo lo que necesitas saber sobre la Confederación Española de Alzheimer

La Confederación Española de Alzheimer (CEA) es una organización sin ánimo de lucro que trabaja para mejorar la calidad de vida de las personas afectadas por el alzheimer y otras demencias. En este artículo, hablaremos sobre la conexión entre los trastornos alimentarios y la CEA, así como su labor en el campo de la investigación y la prevención.

La anorexia nerviosa, la bulimia nerviosa y el trastorno por atracón son algunos de los trastornos alimentarios más conocidos, pero también existen otros trastornos menos comunes. Estos trastornos se caracterizan por una alteración en los hábitos alimentarios que pueden conducir a graves problemas de salud. La Confederación Española de Alzheimer no se centra directamente en los trastornos alimentarios, pero su labor en el campo de la investigación puede ayudar a comprender mejor estos trastornos y cómo abordarlos adecuadamente.

La CEA es una organización que agrupa a más de 300 asociaciones y organismos relacionados con el alzheimer y otras demencias. Su objetivo es trabajar por el bienestar de las personas afectadas por estas enfermedades y sus familiares, a través de la promoción de la investigación, la prevención, la atención a pacientes y la formación de profesionales. Además, la CEA también trabaja para sensibilizar y concienciar a la sociedad sobre el alzheimer y otras demencias.

La labor de la CEA en la investigación es fundamental para avanzar en el conocimiento sobre el alzheimer y otras demencias. La Confederación financia diversos proyectos de investigación que buscan mejorar el diagnóstico, el tratamiento y la prevención de estas enfermedades. Asimismo, la CEA también tiene un papel importante en la promoción de la investigación a nivel nacional e internacional.

En cuanto a la prevención, la Confederación Española de Alzheimer trabaja en diversas iniciativas para fomentar hábitos saludables de vida que puedan reducir el riesgo de desarrollar demencia. Entre estas medidas, destacan la promoción de una alimentación equilibrada y la práctica regular de ejercicio físico. De esta forma, se pretende prevenir o retrasar el desarrollo de la enfermedad.

Por otro lado, la labor de la CEA en la atención a pacientes y familiares es incalculable. La Confederación ofrece información, formación y apoyo a las personas afectadas por el alzheimer y otras demencias, así como a sus familiares. Se trata de una labor fundamental para mejorar la calidad de vida de estas personas y para ofrecerles herramientas para hacer frente a la enfermedad.

En resumen, aunque la Confederación Española de Alzheimer no se centra directamente en los trastornos alimentarios, su labor en el campo de la investigación y la prevención puede ser de gran ayuda para comprender mejor estos trastornos y cómo prevenirlos o tratarlos adecuadamente. Además, la Confederación también ofrece un importante apoyo a las personas afectadas por el alzheimer y otras demencias, así como a sus familiares.

En definitiva, la Confederación Española de Alzheimer es una organización clave en el abordaje del alzheimer y otras demencias, y su labor influye positivamente en el bienestar de muchas personas. Si quieres saber más sobre esta organización, te recomendamos visitar su página web para informarte sobre sus proyectos y actividades.

¿Cuál es el número de asociaciones de Alzheimer que existen en España?

En el contexto de Trastornos alimentarios , es importante mencionar que no existe una relación directa con las asociaciones de Alzheimer. Las asociaciones que se enfocan en la prevención, tratamiento y sensibilización de los trastornos alimentarios en España son diversas y se encuentran distribuidas en diferentes regiones del país. Algunas de las más relevantes son:

– Fundación ANAR: trabaja en la lucha contra la anorexia, bulimia y otros trastornos alimentarios en niños y adolescentes. – Asociación Contra la Anorexia y la Bulimia (ACAB): ofrece información y apoyo a personas afectadas por estos trastornos y a sus familiares. – Asociación en Valladolid para la Ayuda al Anoréxico y Bulímico (AVAB): brinda asistencia y seguimiento terapéutico a pacientes con trastornos alimentarios. – Asociación Nacional para la lucha contra la Bulimia y la Anorexia (ANAB): se enfoca en la prevención y tratamiento de estos trastornos, así como en la formación de profesionales y la difusión de información.

Estas son solo algunas de las asociaciones relevantes en España en el ámbito de los trastornos alimentarios, pero existen muchas otras que también realizan una importante labor en este campo.

¿Qué puede ayudar a prevenir el Alzheimer?

La alimentación juega un papel importante en la prevención del Alzheimer. Según estudios, una dieta mediterránea rica en frutas, verduras, pescado, legumbres y aceite de oliva ayuda a reducir el riesgo de desarrollar esta enfermedad. También se recomienda evitar el consumo de grasas saturadas , carnes rojas, azúcares refinados y alimentos procesados.

Además, es importante mantener un estilo de vida saludable que incluya ejercicios físicos regulares, actividades cognitivas como leer, hacer crucigramas o aprender un nuevo idioma, así como también mantener relaciones sociales activas.

Otro factor que puede influir en la prevención del Alzheimer es el manejo del estrés y la ansiedad, ya que estos pueden afectar negativamente al cerebro. Por lo tanto, es recomendable practicar técnicas de relajación como yoga, meditación o mindfulness.

En resumen, llevar una dieta equilibrada y saludable, realizar ejercicios físicos y cognitivos, mantener relaciones sociales activas y manejar el estrés son acciones fundamentales para prevenir el desarrollo de la enfermedad de Alzheimer.

¿Cuál es el trabajo de las asociaciones dedicadas a la enfermedad de Alzheimer?

Las asociaciones dedicadas a la enfermedad de Alzheimer tienen un papel crucial en cuanto a la prevención y tratamiento de los trastornos alimentarios en pacientes con esta enfermedad. En primer lugar, es importante destacar que muchos pacientes con Alzheimer pueden presentar problemas de alimentación debido a la disfunción cognitiva que sufren, lo que puede afectar su capacidad para llevar un patrón adecuado de alimentación.

Las asociaciones tienen como objetivo brindar información y apoyo tanto a los pacientes como a sus familias y cuidadores para poder atender de manera adecuada las necesidades nutricionales de estos pacientes. Además, pueden ofrecer recursos y programas específicos para ayudar a los pacientes a mantener una dieta saludable y equilibrada.

Otro aspecto importante en el trabajo de las asociaciones es la sensibilización y la educación sobre los trastornos alimentarios en pacientes con Alzheimer. Esto ayuda a crear conciencia sobre la importancia de una alimentación adecuada para la salud mental y física de estos pacientes, así como también promueve la detección temprana y el tratamiento de estos trastornos.

En definitiva, las asociaciones dedicadas a la enfermedad de Alzheimer juegan un rol fundamental en el abordaje de los trastornos alimentarios en pacientes con esta enfermedad, brindando información, apoyo, recursos y programas específicos para mejorar su calidad de vida.

Las asociaciones dedicadas a la enfermedad de Alzheimer tienen un papel fundamental en la difusión de información y concienciación sobre este trastorno. En el contexto de los trastornos alimentarios, estas asociaciones pueden desempeñar un papel importante en la identificación temprana de la enfermedad de Alzheimer en pacientes con trastornos alimentarios. Además, estas asociaciones pueden proporcionar apoyo emocional y recursos a las personas que cuidan a pacientes con enfermedad de Alzheimer y trastornos alimentarios. Estas organizaciones también pueden ofrecer capacitación para profesionales de la salud en el diagnóstico y tratamiento de estos trastornos en pacientes con enfermedad de Alzheimer. En resumen, las asociaciones dedicadas a la enfermedad de Alzheimer son esenciales para mejorar la calidad de vida de los pacientes y sus cuidadores en el contexto de los trastornos alimentarios.

Descubre la Residencia Grupo 5 Puerta de Hierro: Tu hogar para la tercera edad en Madrid

Trastornos alimentarios son enfermedades que afectan a una gran cantidad de personas en todo el mundo. Sin embargo, muchas veces no se les da la atención que merecen por falta de información o de comprensión.

En este artículo hablaremos sobre la residencia grupo 5 puerta de hierro y cómo puede ayudar a las personas que sufren de trastornos alimentarios.

¿Qué es la residencia grupo 5 puerta de hierro?

La residencia grupo 5 puerta de hierro es un centro especializado en la atención de personas con trastornos alimentarios. Ubicado en una zona tranquila y rodeado de naturaleza, este lugar ofrece un ambiente ideal para la recuperación de los pacientes.

Además de contar con un equipo de profesionales altamente capacitados, la residencia cuenta con instalaciones modernas y equipadas con tecnología de última generación, que permiten ofrecer un tratamiento integral y personalizado para cada paciente.

¿Cómo ayuda la residencia grupo 5 puerta de hierro a personas con trastornos alimentarios?

La residencia grupo 5 puerta de hierro ofrece un enfoque integral para el tratamiento de trastornos alimentarios. Esto significa que el plan de tratamiento se adapta a las necesidades específicas de cada paciente, teniendo en cuenta su diagnóstico, historia médica y otros factores relevantes.

Los tratamientos que se ofrecen en la residencia incluyen terapia individual y grupal, terapia ocupacional, actividad física supervisada, nutrición y dieta, entre otros. Además, se hace hincapié en la importancia de la educación y la prevención, para que los pacientes puedan mantener hábitos saludables una vez que abandonen el centro.

La residencia grupo 5 puerta de hierro también ofrece un ambiente seguro y acogedor, donde los pacientes pueden sentirse cómodos y apoyados durante su recuperación. Este aspecto psicológico es fundamental en el tratamiento de trastornos alimentarios, ya que muchas veces estos trastornos están relacionados con problemas emocionales y psicológicos.

Palabras clave secundarias: residencia para personas con trastornos alimentarios, tratamiento integral, terapia individual y grupal, actividad física supervisada, educación y prevención, ambiente seguro y acogedor.

Conclusiones

Los trastornos alimentarios son una enfermedad que afecta a muchas personas en todo el mundo. Sin embargo, gracias a la residencia grupo 5 puerta de hierro, estos pacientes pueden recibir un tratamiento integral y personalizado, que les permita recuperarse y llevar una vida saludable.

Si estás buscando ayuda para combatir un trastorno alimentario, te recomendamos que contactes con la residencia grupo 5 puerta de hierro y conozcas más sobre sus servicios y programas de tratamiento. Recuerda que la recuperación siempre es posible, y que nunca es tarde para comenzar un camino de bienestar y salud.

Sobre la web

trastornos.net es un blog informativo sobre Trastornos Mentales , desde aquí comparto mi experiencia como Psicóloga durante más de 30 años, es un espacio que quiero que sirva de guía para ayudar a las personas que lo necesitan y puedan encontrar un apoyo mental .

¿Qué es el coeficiente intelectual y cómo se mide?

¿Qué es el coeficiente intelectual? El coeficiente intelectual, también conocido como IQ (por sus siglas en inglés), es una medición...

Ejemplos prácticos de la importancia de la háptica y la proxémica en nuestra vida diaria

La háptica y proxémica ejemplos son herramientas que nos permiten entender mejor cómo interactuamos con los demás y con nuestro...

¿Por qué sufro de vómitos frecuentes en la edad adulta?

Trastornos Alimentarios: ¿Por qué experimento vómitos frecuentes en adultos? Los trastornos alimentarios son un problema de salud mental que pueden...

¿Qué son las actividades de reestructuración cognitiva en el tratamiento de trastornos alimentarios?

¿Qué son las actividades de reestructuración cognitiva en el tratamiento de trastornos alimentarios? Cuando se habla de trastornos alimentarios, es...

Consejos prácticos para tratar a alguien con personalidad obsesiva

Trastornos alimentarios: Cómo tratar a una persona con personalidad obsesiva ¿Conoces a alguien que tenga una personalidad obsesiva en cuanto...

Todo lo que necesitas saber sobre los síntomas y puntos dolorosos en la fibromialgia

Trastornos alimentarios: Fibromialgia síntomas puntos dolorosos ¿Eres una persona que sufre de fibromialgia o conoces a alguien que lo padezca?...

Síntomas del trastorno histriónico de la personalidad: ¿Cómo identificarlos?

Trastorno Histriónico de la Personalidad: Síntomas El trastorno histriónico de la personalidad es un trastorno que se caracteriza por un...

No entiendo lo que me dicen: ¿Cómo afecta la pérdida de audición en la comunicación diaria?

¿Por qué no escucho bien cuando me hablan? A lo largo de la vida, es posible que en algún momento...

Distorsión de la imagen corporal: ¿Por qué percibimos nuestro cuerpo de manera distinta a como es en realidad?

La distorsión de la imagen corporal es un problema que afecta a muchas personas, especialmente a aquellas que sufren algún...

¿Cuántos tipos de parejas existen? Descubre las diferentes formas de amor y relaciones en pareja

Trastornos alimentarios: Cuántos tipos de parejas existen ¿Alguna vez te has preguntado cuántos tipos de parejas existen en el mundo?...

Lo + Popular

Coprofilia: ¿qué es y cuáles son sus implicaciones?

Famosos que han superado obstáculos: Conoce a las personalidades con inteligencia límite

10 famosos que luchan contra el trastorno límite de la personalidad: conoce sus historias

El mito de la irresponsabilidad: una persona bipolar es consciente de sus acciones

Coprofagia en humanos: ¿cuáles son las causas que llevan a esta conducta alimentaria?

5 remedios caseros para aliviar el globo histérico: soluciones fáciles y naturales

¿Cómo saber si sufres de síndrome de alienación parental? Descubre aquí el test definitivo

La sorprendente verdad sobre el coeficiente intelectual de John Nash: ¿Un genio incomprendido?